Byznys tlačí na vápnění lesů: Česko prý nevyužívá evropskou dotační šanci
Klíč k důležité kapitole boje Česka s klimatickou změnou údajně leží ve Šluknovském výběžku, nedaleko hranic s Polskem. Tamní lokalitu Paličník si vybrali před časem vědci z České zemědělské univerzity, aby zkoumali, jak je po letech tamní půda zasažena kyselými dešti. Výsledek? I po desítkách let od začátku cesty k lepšímu životnímu prostředí je tamní půda vysoce kyselá. Obdobná situace panuje v 31 procentech českých lesů. Stav brání lepšímu boji s klimatickou změnou vyšším zalesněním, vláda nápravné programy zastavila před více než deseti lety.
Studie o zakyselení českých lesů vyšla v časopise European Journal of Forest Research, jiné výzkumy ji doplňují fakty, například že 58 procent lesních půd v Česku je mírně a 31 procent silně kyselých. „Exponované, zejména horské, oblasti byly vystaveny kyselým dešťům, které z nich vyplavily živiny. Půdě chybí mikroflóra, špatně zadržuje vodu, slabé stromy zadržují méně CO2,“ popisuje stav Jiří Kšica, šéf firmy Letecká lesní, která se v nápravě tohoto stavu nyní angažuje.
Kšica patří k zástupcům byznysu, kteří se rozhodli situaci změnit a tlačit na vládu, aby využívala evropské dotace k vápnění lesů, které by situaci zlepšilo. Prostředky by byly. Evropa může podpořit opatření například přes program LIFE a Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) podporující projekty s dopadem na klima, biodiverzitu a vodu. Podobně se nabízí Operační program Životní prostředí. Příjemcem podpory by měli být vlastníci lesů.
Kšicova Letecká lesní má techniku pro to, aby mohla lesy ošetřovat, a to pomocí dolomitického vápence, který má vysoký obsah hořčíku.
Kyselejší biom je podle úředníků v pořádku
Ministerstvo životního prostředí se na princip plošného vápnění lesů ovšem dívá s rezervou. „Vápnění lesů do jisté míry zlepšuje stav lesních porostů, ale současně negativně ovlivňuje lesní ekosystémy jako celek, kdy se většina lesů dlouhodobě vyvíjí na kyselých substrátech, které na území Česka jednoznačně převažují. Výjimkou jsou prakticky jen vápencové oblasti jako Český kras, Moravský kras či Pálava a území na některých spraších a vulkanitech, například České Středohoří,“ říká mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Česko má šest lokalit, které podle zastánců vápnění pomoc potřebují prioritně – Krušné hory, Šumava, Jizerské hory, Vysočina, Jeseníky a Beskydy. „Certifikovaný postup pro výběr ploch existuje, výzkumy probíhají, v 90. letech se začalo i s ošetřováním, ale poslední vládní rozhodnutí padlo v tomhle směru před více než deseti lety. Překážkami je také velká roztříštěnost vlastnictví lesů a financování, aby podpora z fondů EU doputovala k vlastníkům lesů,“ doplňuje Rastislav Rajt, zástupce německého majitele Letecké lesní, firmy Deutsche Heli Forst.
Ministerstvo životního prostředí nicméně žádnou výzvu pro čerpání z fondů ohledně vápnění lesů nechystá. V zahraničí je oproti tomu vápnění desítky let běžnou součástí péče o lesní porosty. I se studiemi, které prokazují nutnost vápnit. Vápnění lesů pomocí vaků a helikoptér ale není úplně levnou záležitostí. Do nákladů promlouvá náročnost terénu, plus je třeba připočíst náklady na vápenec, jehož je na hektar potřeba dvě i více tun. Vak pod helikoptérou v závislosti na svém objemu pojme zhruba 800 kilo vápence. Naplno se pak ošetření v půdě projevuje v nižších jednotkách let.
Co se podpory týká, například sousední Německo je v jejím poskytování dále. Přibližně 80 procent prostředků je pro podporu vyhrazeno z fondů Evropské unie a 20 procent většinou hradí spolkové země. Právě evropská podpora je pro firmu impulsem být aktivní v dalších zemích. „Letecká Lesní chce mimo Českou republiku působit v Polsku a na Slovensku. Máme s touto problematikou více než třicetileté zkušenosti, převážně z německy mluvících zemích,“ uvádí Rastislav Rajt.
