Mám syndrom spánkové apnoe
Je mi třicet let. Mám hemeroidy. Příští měsíc musím na operaci žlučníku - musí ven. V pětadvaceti jsem přišel o křečové žíly. Celé dny mě bolí záda. Civilizační choroby.
Aby toho nebylo málo, tak mi lékaři zjistili syndrom spánkové apnoe. Naštěstí ještě mírný, zachycený v počátečním stádiu. Léčit se dá, ale prášky na tuhle nemoc nejsou. Podle některých lékařských studií trpí syndromem až třicet procent mužů mezi třicátým a šedesátým rokem. Čím se projevuje? V drtivé většině případů chrápáním. Ale já přeci nechrápu! No,vlastně někdy jo. Trochu.
Co je to apnoe?
Je to vlastně nejzákeřnejší nemoc, protože vás „přepadne“ v momentě, kdy se nemůžete bránit - během hlubokého spánku. Svalové napětí se uvolní a jazyk zapadne do krku. Člověk se začne dusit, probudí se, tělo začne opět fungovat. „Pacient si probuzení nepamatuje, ale přichází o potřebný spánek,“ říká Václav Pavelec ze soukromé kliniky, která se zabývá ušní, nosní a krční chirurgií. Právě tento lékař mi půjčil malý přístroj, který nemoc zjistil - během jedné noci a doma.
Měl jsem ho přilepený na ruce a připnul si dva senzory, které z něho vedly na prostředníček a ukazováček. Ty celou noc „sledovaly“, jak se chovám. Druhý den jsem si ho z ruky sundal, lékař moje data stáhnul do počítače. A vyřkl ortel. Průměrných osm probuzení za hodinu – lehký syndrom spánkové apnoe.
Zatím se u mne neprojevuje únava v bdělém stavu. Když bych se nechal vyšetřit například ve Spánkové laboratoři Fakultní nemocnice, musel bych přespat tady, s inhalátorem na obličeji.
Co mě čeká dál?
To mi teď nikdo přesně neřekne. Čekají mě další vyšetření. Podle nich se lékaři rozhodnou. Pravděpodobně přijdu o krční mandle. Bude následovat plastická operace horního patra a jazyk už při spánku nebude nic blokovat. Další možnost je takzvaný maxilomandibulární posun – po zásahu do obličejových kostí bych prý ale vypadal trochu jinak.
Nebo vyfasuju inhalátor a po zbytek života budu spát s dýchací maskou na puse. Zařízení žene přes masku vzduch do dýchacích cest. Ty zůstanou v noci otevřené a volné. „No jo, ale co na to řekne manželka?“ Škoda, že mi tu nemoc nezjistili dříve. Zvolil bych experimentální metodu léčby a nechal si voperovat „navijáček“.
