Máma si teď ke mně chodí zacvičit | E15.cz

Máma si teď ke mně chodí zacvičit

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Jedenadvacetiletá Monika Krajčová z Prahy soutěží ve finále Miss Aerobik pod číslem sedm.

Ve sportovním aerobiku dosáhla několikrát nejvyšších příček v mezinárodních soutěžích. Nyní se uchází o titul Miss Aerobik. „Vždy ve mně byla soutěživost,“ říká usměvavá brunetka Monika Krajčová.

Jak dlouho se věnujete aerobiku?

Už přes deset let. Od osmi let jsem dělala sportovní aerobik a závodila jsem. Od patnácti předcvičuji, takže se věnuji i komerčnímu aerobiku. Při studiu vysoké školy mě to živí, pracuji jako instruktorka aerobiku. Cvičím tak v podstatě každý den.

Jaký typ aerobiku předcvičujete?

Například dance aerobic, body styling, různé styly posilování a teď nové stroje Gravity. Hodně mě baví taneční cvičení.

Co jsou Gravity?

Jsou to posilovací stroje na bázi kladek, které se různě přitahují. Je to uzavřený trénink pro maximálně pět lidí, takže něco mezi osobním tréninkem a běžným cvičením. K lidem tak máte osobnější přístup.

V soutěži týmů jste se umístily na prvním místě na mistrovství světa i Evropy. Úspěchy jste sklízela i v kategorii singl ženy a v páru s Danielem Komarovem. Proč už nezávodíte?

Skončila jsem před dvěma lety. Daniel je navíc můj přítel, takže to ani moc dobře nešlo skloubit. Závodění jsem nechala také proto, že toho nejvyššího titulu jsem dosáhla v kategorii týmů. S holkama jsme vyhrály mistrovství světa i Evropy a v aerobiku to už dál nejde, protože to není olympijský sport. Zároveň se to nedalo všechno stíhat, zejména s vysokou školou. Je to mimořádně náročné a nechtěla jsem to dělat napůl.

U aerobiku jste ale zůstala, že?

Vybrala jsem si, že budu předcvičovat, a také trénuji děti. Byla jsem vychovávaná v tom, že jsme se odmalička učili předcvičovat, takže mě to strašně baví. Mám svoji tréninkovou skupinku dětí, které jezdí na závody. Dělám choreografii také pro jiné kluby, vymýšlím jim sestavy. Takže je toho opravdu hodně. U aerobiku jsem opravdu pořád zůstala, jen už nezávodím.

Aerobik je masový sport. Jaký styl byste doporučila tomu, kdo chce s aerobikem začít, ale nemá tyto stádové sporty rád?

Je rozdíl mezi komerčním a sportovním aerobikem. Samozřejmě v komerčním jsou ty masy lidí. Na hodině je jeden lektor, který předcvičuje třeba čtyřiceti lidem podle toho, kolik si jich do fitka přijde zacvičit. Ale dají se udělat osobní tréninky nebo může navštívit menší fitko, kde jsou třeba hodiny jen pro pět až deset lidí.

Nemyslíte, že ta představa masy cvičenců hodně lidí odradí?

Ještě jsem to nezažila. S podobným přístupem jsem se nesetkala. Většina lidí, kteří jdou na aerobik, s tím automaticky počítá. Navíc je to baví a jak jsem si všimla na hodinách, tak ty ženské se navzájem motivují a hecují. Když už nemůžou a vidí, že ta druhá ještě může, tak je to nabudí. Podobně to fungovalo na trénincích i na mě. Takže na druhou stranu je to celkem motivační.

Studujete mezinárodní vztahy. Čemu se chcete věnovat, až dokončíte školu?

Ještě uvidím. Nevím přesně, co bych chtěla dělat, ale hodně mě baví jazyky. Učím se už od základní školy angličtinu a španělštinu, takže bych je v práci chtěla nějak využít. Třeba v nějaké zahraniční firmě. A aerobik si nechám jako koníček.

Aerobik vám zabírá spoustu času. Máte ještě volný čas na jiné záliby?

Moc ne. Většinou to vypadá tak, že jsem celý den ve škole a pak si jdu zacvičit nebo jsem dopoledne ve škole a odpoledne mám tréninkovou skupinu. Ta má tréninky čtyřikrát týdně. Ale o víkendu, když třeba nepracuji, nejedu dělat někam choreografie nebo nemám nějaké tréninky, ráda zajdu do kina, do vířivky nebo do sauny. Když člověk každý den cvičí, je odpočinek potřeba.

A co dovolená, také zásadně jen aerobiková?

Ano, je to přesně tak. Pořádám cvičební zájezdy, na které jedu buď sama, nebo i s Danem. Máme tam na starost třeba čtyřicet lidí. Jezdím i s dětmi na soustředění a na tábory. Takže jsem vyloženě na aktivní dovolené.

Co na váš život plný cvičení říká rodina?

Sourozence nemám, žiju s mámou a teď vlastně u přítele Dana. Trénujeme společně, máme společné zájmy. Podporuje mě úplně ve všem. To samé mohu říct o mamce. Od mého dětství se mnou jezdila na všechny závody a přípravy, věnovala se mi. I ona cvičí aerobik a teď si ke mně chodí zacvičit. Takže ta mi určitě velmi pomáhá.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.