Moje taneční

Bylo to otřesné. Absolutní neúspěch. Hlavně ty nevkusné bílé rukavičky. Na začátku večera mi vždycky na tváři naskákaly červené skvrny, takže jsem vypadal jako pářící se fregatka. Ze všeho nejvíc jsem nesnášel mazurku – něco tak ukoptěného aby člověk pohledal. A když zazněly první tóny tehdy populární macareny, prchal jsem na záchod. Myslím, že jsem pro partnerky nebyl žádné terno. Jednou jsem zůstal na ocet. Taneční mistr mi vyhlédl podivné individuum, z něhož jsem za celý tanec vydoloval pouze: „Ty vole, proč zrovna já!“ Odstupem času ale moje nenávist přece jen vybledla. I když takové ty klasické společenské tance moc nemusím. Pokud ale moje ratolest zatouží chodit do tanečních, bránit jí nebudu. Nebudu ji do toho ale ani nutit.