Jaká je největší radost písničkáře Karla Markytána? Není těžké uhodnout, že je to muzika. Člen kapely AG Flek je další ze sedmi osobností města, které čtenářům Sedmičky představují svá největší potěšení.
Muzika
Když mi bylo tak dvanáct, moje máti mi přivezla z východního Německa kytaru. Pak už mě to nepustilo. Rád hraju, rád si zpívám, rád skládám písničky. Když dopíšu píseň a jsem s ní spokojený, tak to je radost z největších. Jako se vším i s muzikou se občas pojí trable, ale radost z vydařeného koncertu je přehluší.
A je tu pak radost spojená s posloucháním muziky. Myslím, že správná píseň ve správný čas může obyčejný moment změnit v takový, který vám zůstane v paměti. Vybavuju si chvíli před lety, jsem sám v noci v pokoji, rodina už spí, pustím si rádio a tam zpívá Peter Gabriel s Kate Bush duet Don´t Give Up. Těžko se ten pocit vysvětluje, ale pro mě to tehdy byla dobrá chvíle. No a zážitek z živého koncertu. Třeba je to právě deset let, co byl přímo ve Zlíně B.B. King. Vidět hvězdu v klubu s celou kapelou, pár metrů od sebe, to je ono.
Sprcha
Sprcha je běžná věc, ale kdo ji vymyslel, měl by být oslavován jako velký vynálezce. Podle mě je to jedna z těch důležitých malých radostí, které dělají muže ve zralých letech šťastnějším. Když si celý ulepený z letního slunka dám sprchu, tak jako bych si zároveň pročistil i hlavu. Nebo taková ranní sprcha pro dobrý start. Očistné a příjemné.
Cestování
Jedním z dobrých a nenásilných nástrojů poznávání je cestování, nejlépe ho ordinovat jako vitamin od dětství. A nemusí to být vždycky daleko. Užívám si i ježdění s kapelou po českých městech a krajích. Nevnímal jsem to tak vždycky, v zeměpise jsem býval nepozorný, ale s léty se dívám na svět kolem jinýma očima.
Nedávno jsme projížděli s partií na kolech přes městys Křtiny, kde je nádherný Santiniho barokní chrám. Je to pro mě radost, vidět něco tak krásného, co se zapíše do paměti. Co člověka zaujme a přinutí ho alespoň na chvíli zůstat.
Moře
Jsem hrozně rád u moře. Stačí mi jen se na ně dívat, už i to pro mě hodně znamená. Pohled na obzor, kde se moře dotýká oblohy. Naposledy jsem si užil koupání v moři v Řecku na ostrově Lefkada. Na pláži oblázky malé i velké, pár moc pěkných míst. Bylo to mimo sezonu, jen málo lidí kolem. Ještě teď mám v mobilu nahrávku „vlny live“.
Štípání dřeva
Koupil jsem si nový pantok a s takovým kvalitním nástrojem je radost pracovat. Pro muzikanta je dobrá sekera důležitá, protože když ho po sekání dřeva bolí prsty, už ho potom tolik neposlouchají při hraní na kytaru. Je to radost, když vidíš kus odvedené práce, třeba zrovna hromadu naštípaného dřeva. Už si představuješ, jak bude v zimě hezky praskat v krbových kamnech.
Léto
Léto je pro mě radostné období, mé nejoblíbenější v roce. Je o něm i tolik krásných písniček. Horko mi prostě nevadí tolik jako zima. A život je v létě nějak jednodušší. Už jen to oblékání. Dám si tričko a kraťasy, nazuju sandály a můžu vyrazit ven.
Čtení
Netroufám si říct, že jsem sečtělý. Jsem rozlítaný do všech stran a mám málo času na čtení. Ale dobrá knížka, to je věc. A jsem rád, že ještě vychází takové časopisy, ve kterých si člověk může přečíst o věcech, o které normálně nezakopne, nebo o lidech, které nepotká, žádné takové „kdo, kde, s kým“.
Internet je dobrý a užitečný, ale nic mi nenahradí to listování stránkami. Doufám, že tištěné knihy přežijí, že ten požitek spojený s nahmatáním a vůní stránek jednou nebude k mání jen v muzeu. Možná doufám marně, ale mně už to radost nepokazí.
Ale musím ještě říct, že bez mé nejbližší rodiny by nebyla ani žádná z těchto mých sedmi radostí. Rodinné zázemí je základ. I když ho beru jako samozřejmost, dobře si uvědomuju, že pro mnoho lidí zdaleka tak samozřejmé není.
