Obsluha WC velmi dobře pozná, kdy lidé berou sociálky

Už ji i ohrožovali nožem, musí si pořád dávat pozor na věci. Práce v ostravském podzemí rozhodně není fádní.

Čtyři a půl roku již pracuje v prostorách veřejných záchodků pod Frýdlantskými mosty Dorota Šimková. Zaměstnankyně ostravských Technických služeb dříve dlouhá léta pracovala v těchto službách jako zahradnice a jak říká, znala v Ostravě skoro každou kytku. Dnes prý zná pro změnu možná polovinu ostravských narkomanů a také spousty alkoholiků. Při své práci se s nimi setkává častěji, než by jí bylo milé.
„Bylo to někdy letos na jaře. Asi to byl nějaký cvok. Lítal tady s nožem, pak se mne vrhl a řval, že mne zabije. Raději jsem se zamkla a on někam utekl. Další muž tady dostal epileptický záchvat, museli jsme volat záchranku. To víte, že si svoje vyslechnu. Někdy bývají lidé hodně agresivní,“ popisuje Šimková úskalí své práce.
Záchodky jsou otevřené od šesti od rána do osmi do večera. S přestávkami, kdy se v nich uklízí. „Vytírat se musí určitě tak osmkrát za den, někdy i častěji,“ říká Šimková. Při své práci se však nesetkává jen s násilníky. „Hodně lidí, zejména těch straších, vám ještě poděkuje. Často se i diví, že je to zadarmo, někde chtějí i deset korun. Ale to si tady neumím představit. Lidé by šli kvůli desetikoruně raději někam jinam, třeba za roh,“ myslí si Šimková.
Někteří prý buší na dveře záchodků už před šestou hodinou ráno. Lidí tudy prochází velké množství. A toaletu použijí denně i tři stovky kolemjdoucích.
Někdy je to prý ale opravdu o strach. Zvlášť veselo v uvozovkách bývá ve dnech, kdy se vyplácejí sociální dávky a dětské přídavky. Lidé kupují alkohol a drogy ve velkém a obsluha WC takové pro ni „černé“ dny pozná velice snadno. „Chodí spousta zpitých a zfetovaných lidí,“ všímá si Šimková.
Do okénka obsluhy často klepou žebráci prosící o pár korun nebo také prodejci čehokoliv, aby měli na dávku. Bezdomovci se zase často chtějí v místních umyvadlech holit. „Když jim to zakážu, zlobí se, že prý nemám srdce. Ale to přece opravdu nejde, aby se tady holili,“ vysvětluje Šimková.
Speciální kapitolu tvoří zloději. Kradou samozřejmě vše, co jen trochu ukrást jde a uhlídat je nad lidské síly, i když jsou na mnoha místech kamery. „Pořád se mi tady ztrácela Okena. Přišla jsme na to, že mi ji krade jeden „bezďák“. „Jen co vyšel ze záchodků ven, otevřel ji a celou vypil,“ kroutí hlavou Dagmar Šimková v podzemí ostravského podchodu nad zvláštnostmi lidského chování.