Pojmem eGovernment se označuje mimo jiné možnost komunikace s institucemi státní a veřejné správy v elektronické podobě včetně procesů s tím souvisejících a přechod úřadů na elektronickou verzi vedení agendy. Hodnocení jednotlivých zemí je prováděné prostřednictvím řady kritérií, které jsou rozděleny do kategorií elektronických služeb, telekomunikační infrastruktury a lidského kapitálu.
Nejhoršího umístění dosáhla ČR ve vlastních službách eGovernmentu. Pokud by se toto kritérium hodnotilo samostatně, skončila by až na 92. místě za Bangladéšem, Etiopií či Běloruskem. O mnoho lepší není ani umístění České republiky v možnostech zapojení do elektronické demokracie, kde se nachází na 76. místě za Albánií, Filipínami či Saúdskou Arábií.
Slováci se propadli
V Evropě se vedle ČR celkově zlepšilo například také Bulharsko, které poskočilo o 21 příček, nebo Slovinsko. Naopak sousední Slovensko si pohoršilo nejvíce ze všech zemí EU a z 51. příčky kleslo až na 67. místo. „Mezinárodní srovnání vyspělosti eGovernmentu, vydané OSN, obdobně jako hodnocení Evropské komise v rámci indexu DESI ukazuje, že Česká republika má v elektronických službách veřejné správy co dohánět, zejména pokud se dle cílů vize 202020 chceme do roku 2020 umístit na 20. místě,“ uvedl Jiří Průša z CZ.NIC.
Pokud se Česku podaří spustit připravené projekty, bude podle státního tajemníka pro digitální agendu Tomáše Prouzy v příštím hodnocení výrazně výše, okolo 35. místa. „Změna trendu je určitě dobrá, ale je to zatím jen drobná změna a máme mnohem na víc. Musíme být schopni soutěžit dodavatele rychleji a bez několika let stížností a sporů, musíme co nejlépe rozjet nové elektronické občanky a přijmout nový zákon o elektronické identitě, aby se lidé mohli důvěryhodně identifikovat i jinak než občankou s čipem. A musíme umět také mnohem lépe propagovat již existující služby, o řadě z nichž se vůbec neví, protože jejich marketing je hodně slabý,“ uvedl.
Ostatní země světa jsou podle Průšy schopné realizovat jednotlivé projekty včetně přijímání související legislativy mnohem rychleji, zatímco český e-Government stále stojí převážně na projektech jako je CzechPOINT či datové schránky, které se již tolik nerozvíjejí. Například start nových elektronických průkazů jako jednoho z klíčových předpokladů pro kvalitativní zlepšení elektronických služeb byl několikrát odsunut, aktuálně na začátek roku 2018.
