Kde se vydělává nejvíc na světě? Americký sen porazila trojice států z Evropy
- Žebříček ukazuje země s nejvyšší průměrnou mzdou podle kupní síly.
- O čelo žebříčku soupeří finanční centra, severské státy i technologičtí lídři. Česko zaostává.
- Kde lidé berou nejvíc peněz a proč?
Nejnovější data OECD za rok 2024 ukazují, že vysoké mzdy nejsou jen otázkou silné ekonomiky. Rozhoduje také produktivita, struktura hospodářství i fungování pracovního trhu. Země na špici žebříčku přitom spojuje schopnost nabídnout zaměstnancům mimořádně silnou mzdovou úroveň i přes vysoké životní náklady. Kde má průměrná mzda největší sílu?
Jak žebříček číst?
Částky v žebříčku nejsou běžnou výplatou na účet. Vycházejí z dat OECD o průměrných ročních mzdách, které jsou přepočteny podle parity kupní síly. Ta zohledňuje rozdíly v cenách mezi zeměmi.
Dobře je to vidět na Česku: nominální průměrná mzda činí 52 283 korun měsíčně, zatímco v přepočtu podle parity kupní síly podle dat OECD za rok 2024 odpovídá 74 437 korunám. Neznamená to, že lidé v Česku dostávali v průměru 74 tisíc korun. Znamená to, že jejich mzda má při českých cenách vyšší kupní sílu, než by ukazovalo čisté kurzové srovnání.
Pro lepší představu jsme proto roční hodnoty v paritě kupní síly vydělili dvanácti a převedli na koruny. Výsledné částky ukazují hlavně srovnatelnou mzdovou úroveň jednotlivých ekonomik, nikoli přesnou výši výplaty.
10. Austrálie
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 136 804 Kč
Austrálie se pravidelně umisťuje mezi státy s nejvyššími průměrnými mzdami na světě a také v nejnovějších datech si s přehledem udržela pozici v top desítce. Její ekonomika v současnosti stojí převážně na službách a do jisté míry na těžebním průmyslu, přestože jeho hlavní boom skončil už zhruba před patnácti lety. Dalšími pilíři australského hospodářství jsou energetický sektor, farmaceutický průmysl, zemědělství a moderní technologie.
Důležitou roli hraje relativně nízká nezaměstnanost a flexibilní pracovní trh, který zaměstnancům nabízí široké příležitosti. Vysoké mzdy zde však částečně vyvažují značné životní náklady, a to především na bydlení, zdravotní péči a další základní služby.
Z dat zároveň vyplývá, že za průměrnou mzdu si lidé v Austrálii mohou v místních cenách koupit téměř dvakrát více zboží a služeb než lidé s průměrnou mzdou v Česku. Nejde tedy jen o vysoké výdělky, ale hlavně o jejich kupní sílu.
9. Dánsko
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 143 158 Kč
Dánové vděčí za vysoké výdělky stabilní ekonomice, v níž hraje tradičně silnou roli námořní doprava a logistika, reprezentovaná globálním gigantem Maersk. Důležité je také vysoce efektivní zemědělství, jehož produkce dalece přesahuje domácí poptávku, a tak země ve velkém vyváží mléčné výrobky, vepřové maso či pivo. V posledních letech navíc tamní hospodářství i mzdový průměr masivně táhne farmaceutický průmysl, a to především díky společnosti Novo Nordisk. Tento výrobce léků na cukrovku a obezitu se vypracoval na absolutního globálního lídra a s celkovou tržní kapitalizací 206 miliard dolarů patří k nejhodnotnějším firmám Evropy.
Země těží z mimořádně vysoké produktivity práce a kvalitního vzdělávacího systému. Zásadním pilířem dánského úspěchu je pak unikátní model trhu práce zvaný „flexicurity“. Ten chytře vyvažuje pružnost a jistotu – firmám umožňuje velmi snadno najímat i propouštět lidi podle aktuálních potřeb, zatímco zaměstnancům v případě ztráty místa poskytuje nadstandardně silné sociální zabezpečení a pomoc s rychlým návratem do práce.
8. Norsko
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 144 786 Kč
Norskou ekonomiku už od konce šedesátých let spolehlivě pohání těžba ropy a zemního plynu. V důsledku války na Ukrajině se tato skandinávská země stala vůbec největším vývozcem plynu do Evropy a klíčovým dodavatelem ropy, hliníku i elektrooceli. Obrovské zisky z fosilních paliv stát obezřetně ukládá do masivního ropného fondu, který patří k největším na světě a slouží jako finanční polštář pro budoucí generace. Země se navíc snaží hospodářství diverzifikovat, a proto se silně opírá také o rybolov, loďařský průmysl a moderní technologie.
Vysokým mzdám a celkové životní úrovni nahrává i fakt, že stát pokrývá drtivou většinu své spotřeby levnou ekologickou elektřinou. To citelně sráží náklady firmám, které si pak mohou dovolit štědřejší výplaty. Ačkoliv tyto nadstandardní příjmy zčásti požírají tradičně vysoké životní náklady a neustále rostoucí ceny bydlení, Norové si díky nim i tak udržují mimořádně silnou kupní sílu.
7. Nizozemsko
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 145 766 Kč
Nizozemsko si přední příčky v mzdových žebříčcích drží dlouhodobě. Za jeho úspěchem stojí robustní ekonomika těžící ze strategické polohy v srdci Evropy. Díky špičkové infrastruktuře, v čele s obřím rotterdamským přístavem a letištěm Schiphol, jde o naprosto klíčový uzel mezinárodního obchodu a logistiky. Země ovšem nevyniká jen v transportu – je překvapivě druhým největším exportérem potravin na světě a globálně dominuje v technologiích. Příkladem je nizozemský gigant ASML, absolutní světový lídr ve výrobě pokročilých čipových zařízení, který je s tržní kapitalizací 603 miliard dolarů nejhodnotnější firmou Evropy. Významný je také chemický průmysl a odvětví obnovitelných zdrojů energie, kde Nizozemsko hraje vedoucí roli v evropské energetické transformaci.
Nadstandardní výdělky však nejsou pouze dílem bohatých firem. Výrazně k nim přispívá i tradičně propracovaný systém kolektivního vyjednávání. Odbory a zástupci zaměstnavatelů zde velmi efektivně a pragmaticky spolupracují, což zaručuje, že se mzdy drží na vysoké úrovni plošně a napříč nejrůznějšími profesemi. Když se tento funkční sociální dialog spojí s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností, vzniká vysoce stabilní trh práce, na kterém prosperuje jak byznys, tak samotní zaměstnanci.
6. Rakousko
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 146 534 Kč
Ekonomika našeho jižního souseda je vysoce rozvinutá a silně orientovaná na export. Její síla vychází z dlouhé průmyslové tradice, silného cestovního ruchu a těsných obchodních vazeb – především s Německem, které je pro Vídeň vůbec největším partnerem i investorem. Od pádu železné opony se navíc Rakousko mimořádně úspěšně etablovalo jako klíčový investor ve střední a jihovýchodní Evropě. Mezi hlavní vývozní tahouny, kteří do země přinášejí bohatství, patří strojírenství, výroba vozidel, chemický průmysl, železo a ocel, ale i produkce potravin a nápojů.
Většinu rakouských vývozců tvoří malé a střední podniky, přičemž exportní sektor je klíčový pro zaměstnanost, neboť každé druhé pracovní místo je přímo nebo nepřímo závislé na vývozu. Mezi hlavní exportní položky patří stroje a vozidla, chemické výrobky, železo a ocel, potraviny a nápoje.
5. Belgie
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 147 194 Kč
Hlavními pilíři belgické ekonomiky jsou silný průmysl, služby, technologie a zahraniční obchod. Belgie je významným centrem pro výrobu automobilů, chemikálií, potravin a farmaceutických produktů, přičemž společnosti jako Solvay a UCB patří mezi globální lídry. K tomu se přidává silná infrastruktura a geografická poloha v srdci Evropy, která z Belgie činí klíčový obchodní uzel a významného exportéra, zejména v oblasti průmyslových výrobků a chemie.
Vysoce produktivní ekonomika Belgie je podporována stabilním pracovním trhem a kvalitním vzdělávacím systémem, který zajišťuje kvalifikovanou pracovní sílu. Průměrné mzdy v Belgii jsou vyšší než ve většině ostatních evropských zemí, což je důsledkem silného hospodářského růstu, vysoké přidané hodnoty z exportu a vysoce specializovaných pracovních míst. Kromě toho systém kolektivního vyjednávání a silné sociální záruky zajišťují, že mzdy zůstávají konkurenceschopné i v náročném globálním prostředí.
4. USA
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 160 392 Kč
Spojené státy americké, globální ekonomický hegemon, se opírají o obří vnitřní trh čítající přes 340 milionů spotřebitelů. Ten vytváří silnou poptávku a táhne vzhůru byznys napříč všemi odvětvími. Naprostým motorem astronomických výdělků jsou ale inovace a moderní technologie. Centra jako Silicon Valley, domov gigantů typu Apple, Google, Microsoft či Tesla, generují obrovské zisky, které se přímo promítají do mimořádně vysokých platů kvalifikovaných pracovníků. Americké hospodářství ale nestojí jen na technologických gigantech – USA vynikají také v masivní průmyslové výrobě, moderním zemědělství a finančních službách, což jim zajišťuje širokou a zdravou diverzifikaci.
Klíčovou výhodou amerických firem v mezinárodní konkurenci je i energetická soběstačnost země, která patří k největším světovým producentům ropy a zemního plynu. Když se k tomu přidá magnet na globální kapitál v podobě silného finančního sektoru, bezpečné podnikatelské prostředí a vysoká produktivita práce, vzniká extrémně konkurenční trh. Nadstandardní mzdy jsou tak v USA velmi často výsledkem nelítostné přetahované firem o ty nejlepší talenty. Podobně jako u ostatních států na špici žebříčku je však i tento „americký sen“ a vysoké finanční ohodnocení z velké části vykoupeno astronomickými životními náklady.
3. Švýcarsko
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 169 164 Kč
Švýcarsko se řadí mezi země s nejvyšší životní úrovní, což je výsledkem kombinace kvalitního vzdělávacího systému, vysokých investic do výzkumu a lidského kapitálu i silného finančního sektoru. Země má dlouhou tradici politické a společenské stability, což jí umožňuje rozvíjet export. Významnou roli hraje také stabilní měna – švýcarský frank – a silná odvětví, mezi něž patří bankovnictví, pojišťovnictví, farmaceutický průmysl či výroba hodinek. Společnosti jako Novartis, Roche a Nestlé patří mezi globální lídry.
Tamní ekonomika profituje z inovativních a proexportně orientovaných firem, které generují obrovské zisky, a mohou si tak dovolit vyplácet zaměstnancům vysoce nadprůměrné mzdy. Status bezpečného finančního přístavu navíc ze země dělá neutuchající magnet pro investory z celého světa. Ačkoliv i švýcarský trh musí reagovat na aktuální výzvy, jako jsou výkyvy cen energií nebo citelná závislost na čínské poptávce, mimořádná úroveň odbornosti a vysoce kvalitní pracovní prostředí drží švýcarské mzdy bezpečně mezi absolutní světovou elitou.
2. Island
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 173 957 Kč
Malý ostrovní stát se 400 tisíci obyvateli má druhé nejvyšší mzdy na světě díky kombinaci několika faktorů. Země je silně zaměřena na obnovitelné zdroje energie, zejména geotermální energii, což jí umožňuje těžit z nízkých nákladů na energii. Kromě toho je islandská ekonomika diverzifikovaná, přičemž silné sektory zahrnují rybolov a zpracování ryb, cestovní ruch, finanční služby či technologie.
Vysoce kvalifikovaná pracovní síla a kvalitní vzdělávací systém se odrážejí v nadprůměrných platech. Islandská společnost má nadto silný sociální systém a vysokou míru rovnosti, což podporuje stabilitu a motivaci pracovníků. K vysokým platům na tomto severském ostrově přispívají i kolektivní smlouvy. Island je také jednou z nejdražších zemí na světě s trvale vysokou inflací, což přispívá k tomu, že zaměstnanci požadují více peněz.
1. Lucembursko
Průměrná měsíční mzda podle kupní síly: 182 660 Kč
Absolutní vítěz žebříčku se může pochlubit nejvyšším HDP na obyvatele na světě, a tak jeho prvenství v mzdovém srovnání není velkým překvapením. Velkovévodství s méně než 700 tisíci obyvateli, jehož ekonomika kdysi stála takřka výhradně na výrobě oceli, se dnes opírá o extrémně silný a stabilní finanční sektor. Tato malá země slouží jako evropské sídlo pro více než 120 finančních institucí, přičemž ve většině případů jde o klíčové pobočky a dceřiné společnosti velkých zahraničních bank.
Podobně jako ve Švýcarsku jsou astronomické lucemburské mzdy taženy především bankovnictvím, které ve velkém zaměstnává špičkově placené experty. Kromě financí těží stát z vysoce rozvinuté infrastruktury a perfektního logistického spojení s okolními trhy. Důležitým zaměstnavatelem zůstává i tradiční ocelářství, a to i přes pokles dřívější slávy. I tento ekonomický premiant má ale své slabiny – další dynamický růst brzdí především stárnutí populace a poměrně nepružný trh práce.
