Když jsem přemýšlela o tom, co bych přála čtenářům Sedmičky k Vánocům, napadla mě jediná věc.
Přátele. A kdybych mohla, tak bych každému zabalila pod stromek nejméně jednoho. Já vím, přáteli by měli být naši rodiče, partneři, sourozenci… Ale zkuste říct třeba rodičům, že se vám nevede, nebo partnerovi, že máte problém s city. Ani přítel z nás tíži života nesejme. Jen nám nastaví zrcadlo a my se v něm uvidíme a možná v něm uvidíme i cestu. Nebo taky ne. Ale možnost sdílet myšlenky bez strachu, že nás někdo odsoudí, je už sama o sobě očistná. Až se vám vaše dítě svěří, že má nového kamaráda, nezakazujte mu ho. Nevíte, jestli z něj někdy nebude jeho dobrý přítel.
