Problémový Technopark by nemusel vracet dotace

Zadluženému Technoparku Pardubice skončí v dubnu příštího roku pětiletá lhůta, po jejímž uplynutí nemusí podle pravidel EU vracet 300 milionů korun, které na svůj vznik od unie získal. O záchraně krachujícího projektu budou znovu s Ministerstvem průmyslu a obchodu jednat zástupci Pardubického kraje, magistrátu a Univerzity Pardubice. Všechny subjekty mu obecně vyjadřují podporu, otázkou ale zůstává, kdo by ze zaplacení závazků nebo poskytnutí záruk za ně vlastně profitoval.

Společnost TechnoPark Pardubice vybudovala před několika lety v Pardubicích za zhruba 450 milionů korun s pomocí evropských fondů několik hal. Projekt měl do města přivést výzkumné a vývojové firmy, což se však příliš nezdařilo. Výnosy z pronájmů pokryjí pouze provozní náklady. Společnosti Geosan Group nyní dluží Technopark včetně úroků kolem 170 milionů korun, zaručit se za jeho směnky před časem odmítl jak Pardubický kraj, tak město Pardubice.

TechnoPark Pardubice vznikl jako komanditní společnost. Komplementářem je akciová společnost TechnoPark Management, komanditisty jsou Pardubický kraj, Univerzita Pardubice a společnost Free Zone, v níž drží Pardubice 30 procent akcií. Majetkové podíly kraje, města a univerzity v Technoparku Pardubice činí dohromady jen zhruba třetinu.

Pokud by se veřejné subjekty zaručily za směnku, bylo by možné udržet dosavadní existenci projektu do příštího dubna, a nebylo by nutné vracet dotaci. Potom by teoreticky bylo možné majetek rozprodat a dluhy splatit. Kdyby se podařilo dosáhnout stejné prodejní ceny, jako stála výstavba Technoparku, zbylo by k rozdělení necelých 300 milionů korun, dvě třetiny by však zřejmě získaly soukromé osoby stojící za společnostmi Free Zone a Technopark Management, který má anonymní akcie na majitele. Obě firmy spojuje osoba Jiřího Kováře, v jedné je předsedou představenstva, v druhé předsedou dozorčí rady.