Limuzína s ladnými tvary dva roky vznikala v utajení v pražské konstrukční kanceláři firmy Tatra.
Tatra 603, což byl, jak se nakonec ukázalo fakticky předposlední typ osobního automobilu v produkci nejstarší tuzemské automobilky Tatra, vznikala na počátku padesátých let vlastně ilegálně.
Kopřivnický výrobce nesměl tehdy podle vládního nařízení vyvíjet osobní auta, měl se plně soustředit na vojenské a nákladní vozy. Jenže, některým nadšencům to nedalo, a tak v konstrukční kanceláři Tatry na Smíchově, kde se jinak pracovalo především na tramvajích či trolejbusech, vznikaly první výkresy. Nakonec vývoj velkého osobního služebního auta dostal požehnání tehdejší "strany a vlády" a v prosinci 1956 byla zahájena sériová výroba.
Ve skutečnosti, jak uvádí Jan Tuček ve své knize Auta východního bloku, byl tehdy narychlo smontován pouze jeden kus vozu, který obdržel darem komunistický prezident Antonín Zápotocký.
O sériové výrobě se pak dalo mluvit až v následujícím roce. I tak ale brány výrobního závodu opustilo pouze 350 nových vozů Tatra 603. Teprve v roce 1960 překročila produkce tisícikusovou hranici.
Původní návrhy počítaly s ještě sportovnějším tvarem karosérie, než jaká se nakonec dostala do výroby, i tak je ale design vozu hodně ceněný. Zajímavým detailem je například dvoudílné zadní okno a trojice světlometů uprostřed přídě. Design se však v průběhu let u dalších verzí měnil. Z dnešního pohledu je nezvyklé, že vůz se dvěma řadami sedadel byl oficiálně uváděn jako šestimístný.
Šestsetrojka byla na svoji dobu pořádný kus auta. Na délku měřila 506,5 centimetru, také šířka 191 centimetrů (včetně zrcátek) rozhodně není malá.
K pohonu vozu sloužil osmiválcový motor 2,5 litru s výkonem 70 kW (95 koní). Maximální rychlost činila 160 kilometrů v hodině. Převodovka byla čtyřstupňová s řadící pákou na sloupku volantu. Samonosná karosérie se nacházela dvacet centimetrů nad úrovní terénu, všechna kola měla nezávislé zavěšení. V sériové výbavě bylo rovněž nezávislé benzinové topení.
Vzhledem k umístění motoru za zadní nápravou se zavazadlový prostor nacházel vpředu. Objem činil 370 litrů, dalších 120 litrů pro odložení věcí bylo k dispozici za zadními sedačkami.
Na poměry tehdejší socialistické produkce byla Tatra 603 velmi luxusním vozem. Například si ji bylo možné objednat v dvoubarevném lakování, což vozu nadmíru slušelo. Platily se však za ni nemalé peníze. Například v roce 1959 stála v Mototechně 98 000 Kč, přičemž Volha GAZ 21 se dala i s rádiem koupit za 55 000 Kč a Škoda Octavia Super za 32 850 Kčs. V sedmdesátých letech se pak cenovka dostala téměř na úroveň 200 tisíc Kčs, za což bylo možné koupit tři exempláře Škody 110 LS.
Tatra 603 vydržela ve výrobě téměř dvacet let. Postupně se však modernizovala. Například v roce 1962 se na brněnském strojírenském veletrhu prezentovala druhá generace už se čtveřicí světlometů vpředu. Kromě bohatého chromování se přepracovala palubní deska, zvýšilo čelní sklo a zvětšil rozchod kol. Jízdní vlastnosti se zlepšily díky montáži příčného stabilizátoru. Výkon motoru se v roce 1964 dostal na 77 kW.
Třetí série se začala vyrábět v roce 1967. Vůz se pak ukazoval například s jinými nárazníky a dva páry předních světlometů se dostaly dále od sebe. Jedno z posledních zásadních vylepšení přišlo v roce 1970, kdy byly bubnové brzdy nahrazeny kotoučovými.
Výroba Tatry 603 skončila v roce 1975. Dohromady bylo vyrobeno přes 20 tisíc kusů. Nástupcem se stala Tatra 613.
