Pětkrát za sebou nastupoval do nového prvoligového ročníku v roli brankářské jedničky hokejové Dukly Jihlava. Ten letošní 2010/2011 byl ovšem pro Milana Řehoře v krajském městě Vysočiny úplně poslední. Šestadvacetiletý rodák ze Žďáru nad Sázavou prožil v jihlavském dresu jak juniorské roky, tak i ty, v nichž na něj Dukla spoléhala v naprosté většině zápasů A-týmu v rámci druhé nejvyšší domácí soutěže. „To je teď pryč, v Jihlavě jsem definitivně skončil. Už mě tam nikdo neuvidí,“ nechal se slyšet gólman.
Neříkáte to ale úplně s vážnou tváří. Nebo je to definitivní?
V Jihlavě jsem strávil spoustu let, ale teď je čas na změnu. Potřebuju znovu nakopnout. Takže jsem odevzdal byt, který jsem měl od klubu, a vrátil se domů do Žďáru.
Předpokládám ale, že za místní druholigový tým chytat nebudete.
S klukama si občas akorát zatrénuju. Co bude dál, to se teprve uvidí. Nějaké nabídky jsou, ale kde nakonec další sezonu začnu, to teď neumím říct.
Nevypadáte, že by vás to nějak moc trápilo.
Já si teď hlavně užívám rodinu. Udělal jsem si prázdniny a věnuju se ročnímu synovi. Přes sezonu není tolik času, takže to teď doháním.
A dal jste si aspoň nějaký časový horizont, do kterého byste chtěl mít o svém budoucím angažmá jasno?
Tohle opravdu nechávám na agentovi. Je to takové politikaření, které jde mimo mě.
Dobře, tak mi aspoň prozraďte, jestli to vypadá spíš na nějaký český klub, nebo zahraniční?
To bude záležet na dohodě s Duklou. Je těžké něco hledat tady u nás, protože klub za mě bude chtít peníze, zatímco do zahraničí můžu odejít zadarmo. Prostě pokud nedojde k dohodě, odejdu do ciziny. S manželkou jsme to probrali, takže jen vezmu rodinu a vyrazíme.
Je nějaká destinace, které byste dal při rozhodování přednost?
Mám dvě nabídky ze zahraničí, ale teď vám ještě fakt neprozradím odkud. Nějaké možnosti se rýsovaly už loni, jenže tehdy jsem se nechal ještě přemluvit, abych zůstal v Jihlavě. Syn se teprve narodil, byl příliš malý na nějaké cestování.
O určitých možnostech vašeho odchodu se ovšem spekulovalo už také v sezoně 2008/2009. Nakonec to vypadalo, že jste zůstal hlavně kvůli tehdejšímu trenérovi brankářů Petru Jarošovi.
Asi ano, Petr mi hrozně moc pomohl. Výborně jsme spolu vycházeli. Dodnes jsme spolu v kontaktu, i když už trénuje v Minsku.
Dokonce se mluvilo o tom, že právě on je vaším agentem.
Ono se toho napovídalo. Ne, není a nikdy nebyl mým agentem. Petr je trenér. Skvělý trenér.
Vraťme se k vašemu odchodu z Dukly. Bylo to čistě vaše rozhodnutí, nebo už ani klub neměl zájem?
Víceméně moje. Znovu opakuji – byl jsem v Jihlavě už hodně dlouho a pro psychiku jsem nemohl udělat lepší rozhodnutí než odejít. Ale strávil jsem tam hodně dobrých sezon.
Zejména ta letošní se vydařila. Tým obsadil v tabulce konečné třetí místo a vy osobně jste skončil v hodnocení gólmanů dokonce druhý.
Vždyť to říkám, v nejlepším je potřeba skončit.
