Pokud by si někteří lidé měli užít Vánoce, zřejmě by neměli mít doma kalendář. Poslední týden před Štědrým den totiž často nastává chaos a shon, který se uklidní až při rozsvícení vánočního stromečku. „O velkých darech, přílišném úklidu a nervozitě ale Vánoce rozhodně nejsou,“ říká nejmladší mezi duchovními, osmadvacetiletý kněz Jan Krbec.
Patřím k lidem, pro které jsou Vánoce noční můrou. Deprese ze svátků mě provázejí od té doby, co jsem pracoval v jednom obchodním řetězci. Vrátíte mi do duše vánoční kouzlo? Chápu, že pokud berete Vánoce jako svátky horečného nakupování a uklízení, pak je budete mít těžko rád. Když jsem byl ještě student, také jsem pracoval v jednom velkém hypermarketu. Lidé tam chodili těsně před Vánocemi hodně nervózní. Popřál jsem jim hezký den, usmál se na ně a někdy se i zeptal, jak se jim vede. Mou reakci nečekali a roztáli. Obdaroval jsem je. Tím, že jsem byl na ně milý.
Znamená to, že když se budu na všechny smát, tak budu v pohodě i já? Pokud se člověk bude na všechny smát, ale nemyslí to vážně, tak mu to moc pohody nepřinese. Člověk je šťastný, když rozdává, musí se něčeho zříct pro někoho.
Hodně lidí bere Vánoce jako svátky konzumu. Utrácejí za dárky a jídla nakupují až nenormálně moc. Máte pravdu, že se pravý smysl Vánoc postupně mezi lidmi vytratil. Někdo vyjadřuje to, že má někoho rád nakupováním množství darů. Většinou i drahých. I skrze dary lze časem dospět k pravé podstatě Vánoc. My jsme byli obdarováni Bohem. Byl nám dán Spasitel světa Ježíš Kristus, a proto obdarováváme druhé i my.
Kupujete dárky? Část Vánoc trávím každý rok s rodinou. Takže i já kupuji dárky jako kdokoliv jiný.
Obdarováváte blízké spíše maličkostmi nebo jim pořizujete i veledary? Maminka mi vždycky říká, ať jí nic nekupuji. Pak má ale stejně radost, že něco dostane. Snažím se o dárcích přemýšlet. Dumám, komu co udělá radost. Jenže se tak většinou dostávám do situace, že vím, co pro koho chci, ale nemůžu to sehnat.Nemám rád kompromisy. Proto nekoupím cokoliv, jen abych ten dárek někomu dal.
Jak jste strávil loňské Vánoce? Loni jsem nebyl s rodinou, protože jsem byl v jáhenské službě na farnosti ve Znojmě.
Jak se Štědrý den slaví v jáhenské službě? Docela stejně, jako kdybych byl doma. Ve farnosti jsem dopoledne s panem farářem ještě chystal kostel na odpolední a půlnoční mši. Zbytek dne byl pak volnější. I duchovní slaví české Vánoce tradičně. Sejdeme se všichni u stolu, pomodlíme se a večeříme. Rybí polévku, smaženého kapra s bramborovým salátem.
K Vánocům patří i rodina. Vnímám ten rozdíl, že nejsem o Štědrém večeru s rodinou. Ani letos s ní nebudu. Povečeřím v rezidenci s otcem biskupem a ostatními kněžími. O půlnoci mě pak čeká mše svatá na Petrově, kde bude hlavní celebrant otec biskup Vojtěch Cikrle. Domů pojedu až na Boží hod.
Co bych tedy měl dělat o adventu například já, který Vánoce moc neprožívá? Měl byste si uklidit.
Myslíte doma? Především ve své duši. Je to stejné, jako když čekáte vzácnou návštěvu. Vánoce není dobré prožívat v nepořádku. Jestliže bude mít doma vygruntováno, ale uvnitř bude mít nepořádek, prožije celé svátky naštvaný a ve stresu.
Měl bych tedy zajít i do kostela? Myslím si, že někteří chodí na půlnoční jen proto, že je to jakási póza. Když někdo přijde na půlnoční, něco tím vyjadřuje. Hledá a je možné ho oslovit. Nemusí to být hned. Ježíš se ho může dotknout a změnit jeho život i později. Člověku také může pomoci, když vystoupí z veškerého shonu a zatíženosti. Také by se neměl nechat ovlivnit tlakem obchodníků a brát Vánoce tak trochu s nadhledem.
Jak brát Vánoce s nadhledem, když téměř na každém kroku potkávám rozzářené stromky a Santy Clause? Do České republiky se v posledních patnácti letech importuje západní tradice. Jsou to oni Santa Clausové, vánoční skřítci a podobné věci. Nejdůležitější je věnovat vánoční období své rodině a blízkým. Každý by měl na chvíli zapomenout na práci a na chvíli vypnout. Věřte, že je to jeden z nejkrásnějších dárků na světě.
