Sonda se z komety spojila se Zemí, možná naposledy

Jeden ze snímků, které odeslala sonda Philae

Jeden ze snímků, které odeslala sonda Philae Zdroj: ESA

Kometa, na které přistál modul Philae,
Kometa
Agilkia - místo očekávaného přistání na kometě 67P
Fotka modulu Philae při sestupu na kometu (foceno ze sondy Rosetta)
Vědci v řídícím centru v Darmstadtu oslavují úspěšné přistání sondy Philae
21 Fotogalerie
ČTK
Evropská vesmírná sonda Philae nacházející se na vzdálené kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko obnovila v pátek večer SEČ kontakt se Zemí, pak jejím bateriím ale došla energie. Mohly se tak jednat o vůbec poslední komunikaci sondy s řídícím střediskem.

„Spojení bylo obnoveno a vědecká data proudí z komety“ na Zemi, uvedla nejprve na Twitteru Evropská vesmírná agentura (ESA). „Signál ztracen, žádná další komunikace,“ sdělila ESA na Twitteru později. Vědci nicméně oznámili, že se před vybitím baterií sondě podařilo odeslat prakticky veškerá očekávaná data.

Sonda přistála na kometě ve středu. V pátek experti upozornili, že životnost baterií sondy, odhadovaná na dva a půl dne, se blíží ke konci. Přístroj se nachází ve stínu útesu, takže jeho solární panely nedokážou načerpat dostatek energie ze slunečního svitu. Během dvanáctihodinového dne komety svítí na sondu slunce jen 1,5 hodiny.

Podle odborníků ale není situace zcela ztracena. V pátek se vědci pokusili podmínky zlepšit pootočením sondy tak, aby její největší solární panel zachycoval co nejvíc slunečního záření. Existuje také možnost, že se sama kometa natočí při své cestě vesmírem příznivěji směrem ke Slunci.

Philae začala v pátek na povrchu vesmírného tělesa s vrtnými pracemi a vědeckými experimenty. I kdyby sonda umlkla, vědci jsou prý již nyní nadšeni množstvím dat, která získali. Před zatím posledním spojením se Zemí prý sonda splnila až 80 procent primárních vědeckých cílů. Mezi nimi bylo odebrání vzorků povrchových vrstev komety k analýze či vyslání radiových vln skrz kometu za účelem poznání její vnitřní struktury. Vědci doufají, že jim shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.