Švancara: bez legrácek by to nebyl on

Útočník a šprýmař Petr Švancara znovu oblékl brněnský dres. Připomněl sedm svých kousků, které považuje za nejvydařenější.

Brněnští fandové netrpělivě čekají, jaké kulišárny, vtípky, ale především pohledné akce a góly předvede po návratu do Brna Petr Švancara. Třiatřicetiletý útočník přezdívaný Mercedes rozhodně ještě nechce do garáže. Naopak se chystá v druholigové Zbrojovce sešlápnout plný plyn. „Teda až mě poraněné vazy pustí. Upřímně, už mě to zranění dost štve,“ komentoval Švancara svůj stav v úterý 12. července na soustředění v Luhačovicích.

Jako klaun

Pro čtenáře Sedmičky neváhal zapózovat na titulní stranu s nosem klauna a zdravíčky na tvářích. „Všemožných kousků už jsem udělal tolik, že je to nedílná součást mého života. Teď každopádně budou důležitější góly, než vtípky,“ ví Švancara. Rád zavzpomínal na sedm zvlášť vydařených kousků, pro které se vžilo označení švancarovinky. „Nejlepší jsou ty, které spontánně vyplynou z herní situace,“ myslí si střelec.

1. Obzvlášť se mi povedla oslava gólu, který jsem dal před pěti lety v dresu Interu Bratislava. Po gólu jsem jako pes po čtyřech poskakoval kolem praporku a předstíral, že na něj čurám. Sice mi svaz dal pokutu, ale divákům a fanouškům se to líbilo, takže na to rád vzpomínám.

2. Brněnské fanoušky jsem potěšil před dvěma lety na Srbské ještě v dresu Slovácka. U pomezní čáry jsem si hrál s balonem a přemýšlel, jak obejít soupeře. Stál přímo přede mnou, tak jsem udělal dřep a říkal si, že ho tím zmatu. Nakonec mi ale míč utekl do autu. Měl to být takový český Ronaldo. Místo toho jsem dostal litr pokuty, ale fandové se pobavili.

3. Dost vtipů jde na vrub spoluhráčů. Před pěti nebo šesti lety, to jsem ještě hrál za Brno. Tehdy jsme na obědě nechali Davidu Horejšovi z Českých Budějovic obalit a usmažit místo řízku houbu na nádobí. Kořeň si pak málem šel stěžovat vrchnímu, že se to nedá jíst. To byl vážně síla.

4. Při svých dvaatřicátých narozeninách jsem pozval Lukáše Zelenku na večeři. Slíbil jsem mu zelí, kachničku a další dobroty. Zelenka pak na tréninku dřel dvakrát tolik, co jindy. Fakt mě pak pobavil jeho výraz, když zjistil, že je všechno jídlo gumové. Rekvizity mi tehdy půjčili ve Slováckém divadle.

5. V roce 2008 mě do své show Pustit žilou pozvala herečka Veronika Žilková. Nakonec jsem spíš pustil žilou já jí. Mluvil jsem hlavně já a ona se zajíkala smíchy. Dostaly ji hlavně podrobnosti z dění ve sprchách po zápase. Já totiž na sprchování vždycky dlouho čekám. Radši totiž chodím do sprchy jako poslední. Nejdřív jdou ti s XL a víte, kolik je ještě dalších velikostí, než přijde na řadu ten můj Maršál. Uzavřel jsem to konstatováním, že mám taková óčka, že by mi mezi nohama projel „kořeň na skútru“.

6. Raději bych se k tomu nevracel, ale když už se ptáte… Když český nároďák před šesti lety vyhrál zlato na mistrovství světa, vypravili jsme se Luďkem Zelenkou fandit do centra Brna. Na náměstí Svobody bylo tolik lidí, že nás unesla atmosféra. Pak si nás kdosi všiml a zavolal „Hele, Švanci a Zelí!“ Tak jsme mu ukázali holý zadek. Byla to vydařená oslava.

7. Když je na soustředění třicet chlapů, tak je to třeba trochu odlehčit. V poslední době je terčem vtípků hlavně senegalský záložník Lamine Fall. Slavil teď devatenácté narozeniny a já jsem mu řekl, že je jako Pepa Hron, který už třicet let vypadá úplně stejně a taky není poznat, kolik je mu let. U Pepy a černochů jeden taky nikdy neví.

Švancara připouští, že spoluhráči už napálili taky jeho. „Pokaždé, když jsme se Slováckem jeli přes Brno, tak jsem se vždy nových kluků ptal, jestli vědí, jak se jmenuje ten hrad nad Brnem. Nikdy nevěděli. Pak přišel Bělorus Ilya Matalyha, který teď ve Slovácku dělá brankářskou dvojku. Někdo mu řekl, že se budu ptát. Takže ačkoli skoro vůbec nerozumí česky, tak v tu chvíli řekl: To je Špilberk. Dost mile mě tím překvapil,“ vzpomíná Švancara.

Paní Coumbová

V málokterém interview Švancara zapomene zmínit svoji manželku.
„Je skoro jako paní Columbová, pořád o ní mluvím, ale skoro nikdo ji neviděl,“ říká Švancara.
A co si o jeho utahování myslí paní Švancarová? Příliš to neřeší.

„Manželce o vtípcích, které dělám na fotbale nebo při soustředění, vyprávím a společně se jim zasmějeme. Z rozhovorů s novináři to může vypadat, že si z ní dělám srandu, ale je to spíš tak, že chci, aby byl článek zábavnější. Takže už si zvykla,“ myslí si útočník.