Swans jsou stále na cestě
Třetí z nich (v celkovém součtu třinácté studiové) To Be Kind je prozatím tím komerčně nejúspěšnějším a řadí se i mezi ta nejvydařenější, pod nimiž je Gira s ansámblem podepsán.
Seznam interpretů, jimž tvorba Swans z osmdesátých a devadesátých let zůstává inspirací, by byl zřejmě nekonečný. Své k raným deskám přidaly nezávislé kytarové kapely, extrémní metalová scéna anebo druhá vlna industriální hudby; k pozdějším nahrávkám se hlásí představitelé postrockových žánrů, neboť tyto předznamenaly i jeho zvuk i pro něj typické zacházení s motivy a kompozicí.
Široký rozptyl má jednoduchou příčinu: mezi deseti „původními“ deskami urazili Swans dlouhou cestu. I když je zpočátku dotvářel syrový zvuk, evokující teprve se rodící svět tvrdé hudby, inspirací jim bylo spíše prapůvodní, syrové blues. Skladby se rodily ze zdánlivě nekonečného opakování téhož motivu jen s drobnými variacemi. Inspirace se později měnily, přibyly křehké akustické písně a nakonec bezčasé beztvaré kompozice předznamenávající dnes tolik populární post-rock. Základy nahrávek vznikaly improvizacemi, rozpracováním a rozepisováním oblíbených pasáží právě dokončeného projektu. A ve všech „stadiích“ skupiny zůstala syrovost (zvuku i výpovědi), opakování motivů a barvy vznikající náhodně mezi opakovanými motivy a figurami.
Podobně jako předchozí album The Seer se i novinka To Be Kind rozprostírá na ploše dvou disků, dvě hodiny hudby však znamenají pouhých deset skladeb. Nesou klasické znaky Swans: opakování motivů, psychedelické vrávorání, typické zacházení s motivy a jejich rozvíjení a zpátky ve hře je přiznané ovlivnění blues. Písně vycházejí z jednoho motivu, jeho hypnotického, šamanského opakování a rozehrávání, zpěv nahradily mantry, zaříkávání a recitace, a nechybí dokonce pocty žánrovým (blues) velikánům. Ale především je deska plná neopakovatelného kouzla jedné z nejoriginálnějších skupin uplynulých desetiletí.
Swans – To Be Kind
Vydavatel: Young God, Mute, 2014
Hodnocení: 90 %
