Každý víkend sbalí věci a vyrazí do přírody. Na hory, do lesa, na skály nebo na vodu. A pak si o svých zážitcích vyprávějí trampové na slezinách v hospodách, kde plánují i to, kam vyrazí příště.
„Na setkáních si vždycky skvěle odpočinu. Posedíme dobrého pití, povykládáme, hrajeme přitom na kytaru, bendžo, mandolínu nebo housle. Trampové jsou vynikající hudebníci,“ tvrdí Vlastimil Malchar (na snímku vpravo), kterého přivedl k trampingu jeho otec v době, kdy byl ještě malý kluk.
A po celý život zůstal čundrům věrný. „Na Ostravici jsme měli pronajatou místnost, takže nejčastěji jsme chodili po Beskydech. Strávil jsem spoustu večerů pod hvězdami. Jako dítě jsem rád přespával venku. A to mi zůstalo dodnes,“ vzpomíná Malchar.
I druhý z dvojice trampů, Martin Vaňka, si tramping zamiloval už jako malý kluk.
„Chodil jsem do skautu, což má k trampingu hodně blízko. Už tenkrát jsem o víkendech jezdil s kamarádem Čertem na chatu Salingerka. Postupně jsem tomu zcela propadl. Na Čupku jsem se seznámil s trampskou osadou Čupek a stal se ze mě tramp,“ říká Vaňka.
Na trampingu miluje čundry. „Tramp se při nich vydává neznámo kam. Na místo se dostane vlakem, stopem nebo pěšky. Najde si tábořiště nebo přespí v lese. Druhý den si zvolí cíl. Může to být hrad, zatopený lom nebo se může jen tak válet a užívat si přírody,“ upřesňuje Vaňka.
Oba dva trampové poznali díky trampingu spoustu kamarádů, se kterými drží dodnes.
„Někteří už mezi námi bohužel nejsou. Jiní zase žijí na druhém konci světa. Mám kamarády v Austrálii, Kanadě nebo Spojených státech,“ říká Malchar.
Tramping je o pohodě a kamarádech
Chodí na vandry, spí pod širákem a cestují vlakem. Život trampů, to je les, kotlíkový guláš a svoboda.
