Šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna… Mistři! Velká radost zachvátila minulý čtvrtek krátce před devátou hodinou večer pardubické Pernštýnské náměstí. Davy lidí přišly sledovat velkoplošnou obrazovku a po závěrečné siréně mohly slavit. Hokejisté Pardubic vyhráli na ledě Komety Brno šestý finálový zápas a po dvou letech získali titul mistrů republiky.
Velkolepá party mohla začít. Do centra Pardubic se začali scházet i lidé, kteří rozhodující finálové utkání sledovali doma či v nejrůznějších hospodách a sport barech. A když se hodinu po půlnoci na náměstí objevil autobus s novopečenými šampiony, nadšení neznalo hranic. „Je to paráda. Všichni jsme o tom snili a teď se nám to podařilo,“ říkal pardubický kapitán Petr Koukal.
On i jeho spoluhráči spěchali z Brna rychle zpátky na východ Čech. „Na náměstí je deset tisíc lidí, tak ať je nenecháme dlouho čekat,“ popoháněl rozjařené hokejisty ještě v šatně brněnského stadionu šéf pardubického klubu Zbyněk Kusý.
Pardubická éra
Pardubice získaly mistrovský pohár potřetí za posledních sedm let. V roce 2005 jej získal tým plný hvězd, při výluce NHL se po ledě proháněl například Milan Hejduk nebo Aleš Hemský, hrál zde i Jiří Dopita. Znovu se jej dočkaly o pět let později. To stál zase v brance legendární Dominik Hašek.
Letos v mužstvu tak zvučná jména nebyla. „Jenže v tom byla právě síla Pardubic. Hra nestála na několika tahounech, ale kvalita byla rovnoměrně rozložená na všechny formace,“ všiml si například hokejový expert a televizní spolukomentátor Martin Hosták.
Šestým titulem v historii se pardubický klub zařadil do elitní společnosti. Víc už jich ze současných klubů má jen Jihlava, Kometa Brno a pražská Sparta. Se šesti zářezy se Pardubice vyrovnaly Kladnu a Vsetínu.
To, že se Pardubice probily až do finále, nebylo po třetím místě v základní části žádné velké překvapení. Ale jméno soupeře v boji o titul? To už překvapivé bylo. Kometa Brno se v průběhu sezony potácela okolo desátého místa, ještě pár kol před koncem neměla vůbec jistotu, že nebude bojovat o záchranu v extralize.
Jenže nakonec se dostala do předkola play-off, kde vyřadila Kladno. A šla ve čtvrtfinále na suverénního vítěze základní části, Spartu Praha. Tu vyřadila a v Brně zavládla velká hokejová euforie. Semifinále s Plzní bylo podobné, favorit si na Brnu vylámal zuby. Zastavily jej až ve finále Pardubice, i když ani ty to neměly jednoduché. Nakonec vyhrály 4:2 na zápasy.
Složení finálové dvojice bylo velkou přehlídkou oddaných fanoušků. Pardubice mají dlouhodobě nejvyšší návštěvnost v extralize, brněnská aréna je zase nejčastěji vyprodaná. Kdyby měly oba stadiony ve finále třicetitisícovou kapacitu, asi by se zaplnily. Takový byl hlad po hokeji, především v Brně.
Sehnat vstupenku byl skoro nadlidský úkol, mnoho fanoušků především před zápasy v Brně nocovalo u pokladen zimního stadionu. Cena vstupenek na internetových dražebních portálech letěla strmě vzhůru.
Ale nejen tam. Mnozí fanoušci nelibě nesli i cenu, za kterou kluby vstupenky prodávaly. Například v Pardubicích stály některé lístky více než pět set korun. „Je to finále a my se nemůžeme stydět za to, že vstupné je pro nás důležitým zdrojem příjmů. Věřím, že opravdoví fanoušci to chápou,“ říkal pardubický manažer Zbyněk Kusý.
Ani cena ale masy neodradila. Všechny finálové zápasy byly vyprodané. A to beznadějně. „Většina permanentkářů uplatnila své rezervace a například lístky z internetového prodeje byly pryč za hodinu,“ líčil mluvčí pardubického klubu Miroslav Novotný.
A tak nebylo divu, že po příjezdu z Brna čekaly na Pernštýnském náměstí davy fanoušků. „Je to fantazie. Titul jsem už sice zažil, ale aby ho oslavovalo tolik lidí, to ne. Je to pro mě velké překvapení,“ říkal pardubický trenér Pavel Hynek, který už dvakrát slavil prvenství coby asistent ve Spartě.
A téma dne? Tím byl mistrovský pohár. Předchozí dva triumfy Pardubic totiž nepřežil ve zdraví. Jednou se dokonce i vykoupal v Labi a také kvůli tomu už hokejisté slaví pouze s replikou poháru pro vítěze. Rozjařená nálada nahrávala dalším taškařicím. Lidé si nejednou zakřičeli, že „pohár patří stejně do Labe“.
Silný tým
Ačkoli pardubický tým neoplýval hvězdnými jmény, měl spoustu tahounů. Například brankář Martin Růžička se sice v play-off nevyvaroval chyb, ale nakonec ovládl brankářské statistiky celé vyřazovací části. Měl nejnižší průměr inkasovaných branek a nejvyšší procento úspěšnosti zákroků.
V útoku se spoléhalo na osvědčené borce. Kapitán Petr Koukal dvakrát rozhodl dramatické nájezdy, jeho parťák Jan Kolář nezůstával pozadu. Dařilo se i nejproduktivnějšímu hráči Pardubic Martinu Bartekovi a jeho slovenskému spoluhráči Radovanu Somíkovi, důležité branky stříleli i Zohorna, Rákos nebo Kousal. „Velký tým dělají skvělí hráči, a tihle jsou opravdu skvělí,“ rozplýval se po skončení finálové série trenér Pavel Hynek.
Ten se stal hlavním koučem loni v létě, v minulé sezoně působil jako asistent Josefa Jandače. A už v průběhu play-off podepsal s klubem smlouvu i na další sezonu, stejně jako druhý trenér Ladislav Lubina. „Nechtěli jsme to medializovat během vyřazovacích bojů, ale už po úspěšném čtvrtfinále jsme se s oběma trenéry dohodli na pokračování spolupráce,“ uvedl manažer Kusý.
Trenéři zůstávají, ale podle všeho odejdou dvě velké opory. Útočníci Petr Koukal a Jan Kolář patřili posledních deset let neodmyslitelně k pardubickému hokeji. Nyní je zvábila ruská KHL, konkrétně Nižněkamsk. „Pokud opravdu odejdou, je na místě jim poděkovat za všechno, co pro klub udělali,“ uvedl Kusý.
Kdo přijde?
Žádný další velký výprodej by se ale konat neměl. Naopak, už jsou známá i jména některých posil. Přijít by měl obránce Jiří Vašíček, který ve finále stál na opačné straně barikády a bil se za Kometu. Ve hře jsou i další jména. Například reprezentanta Pavla Brendla, který poslední sezonu působil ve Švýcarsku. Naopak se určitě tento rok nevrátí Tomáš Rolinek.
Ať tak či tak, Pardubice si mohou minimálně rok užívat titulu českých šampionů. A pokud se vyvarují mistrovské kocoviny, třeba se za rok zase zaplní náměstí.
HOKEJOVÉ BAŠTY
12 titulů: Dukla Jihlava
Vojenský klub z Vysočiny získal šest titulů v řadě na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Hráči jako bratři Holíkové, Suchý nebo Augusta byli i kostrou reprezentace. Další úspěšnou érou byl začátek osmdesátých let, po listopadovém převratu ale sláva Dukly zhasínala. Poslední titul získala v roce 1991.
11 titulů: Kometa Brno
Finálový soupeř Pardubic získal jedenáct titulů skoro v řadě v letech 1955 až 1967. Tehdejší Rudá hvězda Brno neměla v lize konkurenci a skvělými hráči zásobovala i reprezentaci. Jenže pak přišly hubené roky, letos se Brno dostalo do play-off po dlouhých pětadvaceti letech.
8 titulů: Sparta Praha
Stálice na české hokejové scéně má název Sparta Praha. Prakticky každý rok patří k favoritům. V historii samostatné české soutěže je Sparta se čtyřmi triumfy druhá nejúspěšnější.
6 titulů: Vsetín
Nadšení a neomezené finanční možnosti? To je logicky úspěch. Vsetín se probojoval do extraligy v roce 1994 a hned v první sezoně slavil tým neznámých hráčů titul. Pak už začaly téct miliony kontroverzního podnikatele Romana Zubíka. Dopita, Patera, Beránek a spol. vyhráli dalších pět ročníků.
6 titulů: Kladno
Novák, Nový, Pospíšil, Kaberle. To byly hvězdy, které Kladnu v sedmdesátých letech vyválčily sérii titulů. Ten poslední získala „Poldovka“ v roce 1980. Od té doby je známá spíš jako líheň talentů, ze které vzešel i Jaromír Jágr.
6 titulů: Pardubice
První titul vybojovali pro Pardubice v roce 1973 Martinec, Šťastný nebo Crha. Na další pak Východočeši čekali čtrnáct let. V letech 1987 a 1989 hráli prim například Šejba a Hašek. Další tituly už přišly v posledních sedmi letech: 2005, 2010 a 2012.
