Byl to jeho závod. Po čtyřech kilometrech cyklistické části dohnal s Karlem Zadákem vedoucí skupinku, aby na dvou kilometrech běhu setřásl i svého parťáka. Do cíle mistrovství republiky ve sprintu už Jan Kubíček dobíhal sám.
Jak to, že jste tak utekl Karlu Zadákovi? Překvapení, že? Letos má vynikající formu, je těžké ho porazit. Jsem rád, že se mi to podařilo.
Co vám pak řekl v cíli? Co by. Že jsem prostě lepší (smích). My to tak nebereme. Řekneme si, dneska jsi jel jako zvíře, a přitom myslíme už na další závod.
Po trati jste se pohybovali dlouho spolu. Sjeli jsme se už po plavání. Plavali jsme kousek za sebou, tak jsme pak spolupracovali i na trati.
Kde se podle vás závod zlomil? Na druhém kilometru běhu. Běžel jsem pár metrů před Karlem a nasadil své tempo. To se mi pak podařilo udržet až do konce.
Tandem se Zadákem jste táhl už na konci cyklistické části. Bál jsem se, aby nás nesjeli zezadu. Potřebovali jsme si na ně vybudovat dostatečný náskok. To se nám naštěstí celkem rychle povedlo.
Proč takové obavy? Běh je vaše parádní disciplína. Martin Krňávek nebo Vojta Dědek jsou zvyklí z olympijského triatlonu běhat hodně rychle.
Ti vás však nedohonili a Zadákovi jste upláchl. Tak jednoduché to zas nebylo. Karel se zlepšil ve všech disciplínách. Spíš jsem si myslel, že taktizuje. Říkal jsem si: dobře. Asi se nícítí úplně na kole, tak mě to nechá odtáhnout a udeří na běhu.
Jenže neudeřil. Vysvětlili jste si to po závodě? Říkal mi, že už visel na kole. Zvláštní, když pak slyšíte, co si říkal při závodě ten druhý…
Věřil jste ve výhru? Až tak pět set metrů před cílem. Neměl jsme informace z trati a raději jsem se neohlížel. Jestli jsem ho urval o padesát metrů, to jsme vědět ani nepotřeboval (smích).
O to větší radost jste měl v cíli, ne? Já měl radost, že s ním jedu už na kole. To se mi nepovedlo už strašně dlouho. Říkal jsem si sice, že umřu na běhu, ale bylo mi to v tu chvíli jedno. Byl jsem šťastný, že se zase trošku zvedá moje výkonnost. Dobře se mi plavalo, zajel na kole. Neměl jsem problémy s technikou.
To vám pak ani nevadilo, že se ke konci se Zadákem nestřídáte. Stejně bych to táhl. Jel bych vpředu tak i tak. Před startem jsem moc nevěřil, že bych mohl promluvit do čelních pozic.
