„Martine, makej!“ povzbuzovala maminka svého syna Martina Nováka při dojezdu cyklistické části táborského triatlonu. Hradecký závodník TC Vaněk se totiž udržel ve skupině těch nejlepších a vyrazil na trať pětikilometrového běhu.
Novák dosáhl první srpnovou neděli v Táboře nejlepšího výsledku v kariéře. V kategorii závodníků do třiadvaceti let skončil na druhém místě a celkově sedmý. V cíli sbíral oprávněné gratulace nejen od soupeřů, ale i od rodičů. Maminka dokonce uronila i několik šťastných slz.
Sedmým místem jste dosáhl svého dosud nejlepšího výsledku. To jste zřejmě asi nečekal.
Sedmé místo je nad rámec mých představ. V nejsilnější konkurenci jsem před startem pomýšlel na umístění do desátého, patnáctého místa.
Odměnou je nominace na mistrovství Evropy v Portugalsku. Už máte představu, s jakým cílem nastoupíte?
Splnil se mi dlouhodobý sen. Žádné konkrétní cíle si nedávám, pokusím se o co nejlepší výsledek. Ale velkou hlavu si z toho nedělám.
Kdo bude mít podle vás z českých reprezentantů největší šance?
Zatím netuším, kolik nás pojede. Někteří nominovaní se odhlásili, protože by si museli hradit veškeré výdaje z vlastní kapsy. Náklady se totiž vyšplhají na pětadvacet tisíc. Ale já nechci chybět, pokusím se sehnat nějaké sponzory.
Jak se závod vyvíjel?
Všechno záviselo na tom, jestli dobře zaplavu. A to se mi povedlo. Na kole jsem se propracoval do vedoucí skupiny. S nejlepšími závodníky jsem pokračoval ve velké eufórii. V balíku jsem zbytečně neplýtval silami a šetřil je na závěrečný běh, ve kterém jsem si na ostatní věřil.
V seriálu mistrovství republiky potřebujete skončit v celkovém hodnocení do čtvrtého místa, abyste se dostal do sportovního centra mládeže.
Ve středisku jsem už byl. Pak jsem ale měl výkonnostní výkyvy a nedařilo se mi podle představ.
Možná to bylo kvůli tomu, že jste měl zdravotní problémy.
Je to tak. Před dvěma roky jsem měl zlomený výběžek na obratli, loni jsem si zase dva měsíce poležel v nemocnici se zánětem ruky. Pak už sezona nestála za nic.
Váš nejlepší výsledek bude zřejmě povzbuzením do dalších závodů.
Určitě. Je to pro mě další krůček, abych ještě přidal. Už jsem si vyzkoušel, že stačím i těm nejlepším a můžu s nimi závodit.
Kde lze hledat příčiny tak výrazného zlepšení?
Je to hlavně tím, že do oddílu přišel Pavol Šurda. Když trénujeme ve dvou, jde mi to mnohem líp. Pavol je navíc výborný plavec a to je pro mě výzva, abych se mu snažil ve vodě vyrovnat.
Neuvažujete, že byste se mohl někdy triatlonem živit?
To bych musel podávat ještě lepší výkony. Česká triatlonová špička je ještě o kus vepředu. Triatlon je můj koníček, kterému se věnuji, co to jde. Doma mi neustále připomínají, abych si dokončil vzdělání a měl otevřená druhá vrátka.
Letos jste už koketoval i se zahraniční nabídkou, závodil byste v Německu. Proč to nevyšlo?
S Pavlom jsme měli závodit za Lipsko. Ale oznámili nám, že letos už licence nelze vyřídit. Ale příští sezonu s námi počítají.
Neustále se zlepšujete. Kde jsou vaše možnosti?
Trenér Jan Vaněk nechce, abych se za rok zlepšil o sto procent a další roky stagnoval. Proto si pozvolna přidávám. Už kvůli zdravotním problémům. V juniorech jsem s některými o třídu prohrával, dneska jsem je už porazil.
Jaké máte další cíle?
Zaměřím se na zbývající závody seriálu mistrovství republiky. Ten nejbližší bude v Karlových Varech a poslední bude v Brně. Zkusil jsem se přihlásit na Evropský pohár ve Varech a v Ženevě. Ale netuším, jestli mě pořadatelé nominují. Chystám se i na mistrovství Slovenska do Žiliny, kde bych chtěl pomoci oddílovému kolegovi Pavlu Šurdovi, aby dosáhl na medaili.
