U Nisy hledali nového Štajnera
Fotbal má Filip Dobrovolný z Liberce v rodině. Za míčem se po trávě honil už jeho děda. Snad i proto byl jedním z dvaatřiceti dětí, které se během minulého týdne sešly na stadionu U Nisy na náborech mladých fotbalistů.
„Jdeme do toho znova. Jeho starší bratr hraje za jeden z mládežnických týmů Slovanu Liberec. Pro nás je důležité, že se ani Filip nebude nudit. Pozná tu navíc nové kamarády,“ vysvětlila maminka začínajícího fotbalisty Lenka Dobrovolná.
Závratnou kariéru s tučným kontem v bance od svého syna naštěstí neočekává. Sama ví, jak je cesta k profesionálnímu fotbalu dlouhá. Nakonec dojdou opravdu jen ti nejlepší.
„Kolik mladých u fotbalu vydrží do dorosteneckého věku, se obecně říct nedá. Ale jako příklad můžu uvést ročník svého syna, kde už s fotbalem pokračují jen tři hráči z pětadvaceti,“ potvrzuje její slova šéftrenér přípravek Slovanu Liberec Pavel Rumler.
Podle něj je ale důležité, aby se mladí hráči fotbalem bavili a rozvíjeli své pohybové schopnosti. O výkonnost u dětí v žádném případě nejde.
„V tomhle věku trénujeme dvakrát týdně a do osmi let věku hrajeme jenom přátelská utkání a turnaje. Chleba se láme mnohem později,“ dodává Rumler.
S výsledkem náborů je celkem spokojený. I když dětí už nechodí tolik jako v minulosti.
„Že přijde kolem třiceti dětí, jsme na základě svých zkušeností z posledních let očekávali. Musím přiznat, že v minulosti byla naše situace lepší. Dařilo se národnímu týmu a ani v samotném Liberci nebyla mezi sportovními kluby taková konkurence jako dnes. Dřív to byl jenom fotbal. Dnes si mohou mladí, kteří chtějí nějaký sport dělat, vybrat, jestli raději nepůjdou na hokej, florbal nebo basketbal. A to je ve stotisícovém městě znát,“ zapřemýšlel Rumler.
Slovan se proto snaží nové adepty nalákat na různé výhody. Začínají fotbalisty na bezplatný vstup na domácí zápasy ligového áčka. Rodiče by mohla přesvědčit skutečnost, že je fotbal, alespoň co se týká nákladů, jedním z nejméně náročných sportů.
