V Sedle závodily fichtly

Starší a „vytuněné“ stroje se v sobotu postavily na start devátého ročníku Fichtl Trophy v Sedle.

„Fuj, to je hnusný,“ ošklíbl se David Bartoš v cíli devátého ročníku Fichtl Trophy v Sedle. Vypití půllitru teplého piva byla totiž poslední ze čtyř disciplín memoriálu Josefa Lukše, recesistického závodu branné zdatnosti na motocyklech do objemu padesáti kubíků. „Zklamaný nejsem. Hlavně, že jsem v cíli,“ oddechl si Bartoš a nebral patnácté místo jako neúspěch. Jako vítěz jednoho z předchozích ročníků ale v duchu na lepší pozici myslel. Přitom málem do sobotního závodu neodstartoval. Ve zkušebním zaváděcím kole se mu porouchal motor. Závadou byla zkroucená hadička s přívodem benzinu. „A to jsem to včera opravoval do dvou do rána,“ divil se. Protože letošní ročník přilákal rekordní počet šestadvaceti startujících, kteří vyjížděli na šestikilometrový okruh po třech minutách, stihl stroj opravit, ještě než na něj přišla řada.
Před startem ovšem musel splnit dechovou zkoušku. Stejně jako ostatní soupeři nenadýchal žádný alkohol a vyrazil. První ostřejší zkouškou byla jízda zručnosti mezi kužely a po lávce. Za každý dotek se přičítala k dosaženému času trestná minuta. „Rám motorky mám delší a vyšší,“ zdůvodnil Bartoš čtyři kontakty se zemí.

Nešla mu pravidla provozu

Ani při první zastávce na testech z pravidel silničního provozu se moc nevyznamenal. Ve třech ze šesti otázek chyboval. Při kontrole dokladů sice řidičský průkaz měl, ale na doklad o pojištění zapomněl. „Kdo by s tím počítal,“ divil se přísnosti komisařů, když mu připsali další čtyři minuty.
Zatímco se jízdou po silnici sotva ploužil, při nájezdu do terénu získával cenné vteřiny. Přes hrboly a výmoly se dostal až ke stanovišti v hodu granátem. Ze tří ran jednou minul vymezený prostor a uháněl ke střelbě ze vzduchovky. Ale tři špalíky se ani nehnuly. „Natrénováno jsem měl. Byl jsem ale pořádně vyklepaný,“ vysvětlil nepřesnou mušku. To nejhorší ale přišlo až na závěr. Stejně jako ostatní jezdci dorazil do cíle splavený. Vypít láhev zteplalého piva byl proto těžký oříšek. „Kdo si to nevyzkoušel, neuvěří,“ poznamenal Bartoš, když dopil a nabral dech. „Tak zase za rok,“ rozloučil se Bartoš, který se už těší na příští, jubilejní desátý ročník.