Zatímco v přízemí Slováckého muzea v Uherském Hradišti pracují zedníci na rekonstrukci budovy, o patro výš ve velkém sále vzniká výstava Etiopie objektivem etnografa. V chladné zimě přenese návštěvníky do rozpálené krajiny, exotiky a za domorodci. Začíná 9. prosince a představuje fotografie Pavla Popelky z jeho cesty povodím řeky Omo.
„Fotografie rozhodně nejsou jen etnografickým dokumentem. Mají fantastickou atmosféru, barvy, jsou zajímavé kompozičně i svými objekty. Převládají na nich etiopští domorodci, pro které je dnes fotografování částečným zdrojem obživy,“ přibližuje kurátorka výstavy Romana Habartová.
Ředitel uherskobrodského muzea Popelka prožil loni v Etiopii dvacet dní s dalšími šesti členy výpravy a čtyřmi litry slivovice. Poznal život v civilizaci i zvyky domorodců různých kmenů. Své zážitky zachytil na fotografiích i ve svém deníku.
U žen kmenu Mursiů ho zaujaly ozdoby rtů v podobě kruhů. „Dívky si spodní ret prořezávají někdy kolem dvanácti až čtrnácti let a postupně si jej čím dál víc natahují. K tomu, aby kotouč dobře zapadl do úst, je však potřeba odstranit i spodní řezáky a navíc deformace úst způsobuje potíže s mluvením i s jezením a pitím,“ zapsal si etnograf 10. prosince 2009.
Kolekci fotografií doplní předměty, které pocházejí z africké sbírky Náprstkova muzea v Praze. Jejich pojistná hodnota dosahuje osmdesáti tisíc korun. K nejdražším patří dýky v pouzdrech z kůže zdobených rohovinou a tradiční oděvy.
Většina exponátů jsou věci denní potřeby. „Vystavíme například nádoby z tykve a rostlinných vláken, zdobně vyřezávané lžíce nebo hřebeny. Zajímavostí je půlmetrová kožená odháněčka much. Takzvané líbací kříže zase připomínají křesťanské misie v Africe,“ upozorňuje Habartová.
Vernisáž začne v pět hodin odpoledne v hlavní budově muzea ve Smetanových sadech. Zúčastní se jí autor, který přečte ukázky ze svého etiopského deníku. Výstava připravená u příležitosti Mezinárodního roku sbližování kultur potrvá až do 27. března 2011.
