Vánoce záchranáře: přejedení lidé i psi

Litvínov / Tři roky po sobě sloužil zdravotnický záchranář Patrik Cmorej na Štědrý den. Letos bude ráno vyspávat po noční směně, nadělování dárků si užije s rodiči a pak se chystá na půlnoční mši do kostela. Na první svátek vánoční se chystá opět do práce. Podle zkušeností z předchozích let bude mít víc práce právě při službě 25. prosince. „Žádné kosti v krku, jak se traduje, nevytahujeme. Štědrý večer je klidný a vyjíždíme k běžným případům. Bolestem na hrudi či astmatickým záchvatům,“ říká Cmorej. V posledních letech přibyly i různé nehody. „Mladí se večer scházejí a popíjejí, takže dochází k úrazům,“ dodává zdravotník.

Za pacienty vyjížděli záchranáři i v santaclausovské čepičce. „Lidé v sanitce vyprávějí, jaké dostali dárky. A že neuvidí novou pohádku,“ dodává záchranář.

Ochutnávka salátu

Letos sice stráví Cmorej po letech Štědrý den doma, kdyby ale služba vyšla opět na něj, nestěžoval by si. „Kolegové mají rodiny, tak jsem chtěl, aby byli doma s dětmi. Navíc s kolegy máme vždycky rodinnou atmosféru. Přineseme bramborový salát a ochutnáváme, kdo ho má nejlepší. Samozřejmě je to ten můj, protože je od maminky,“ směje se mladý muž.

Přecpané žaludky

V posledních letech mohou lidé každý rok sledovat v televizi upozornění lékařů, že se nemají na svátky přejídat. Následky takového nestřídmého stolování zaznamenávají litvínovští záchranáři až o prvním a druhém svátku vánočním.

Patrik Cmorej nepomáhá jako záchranář jen lidem, ale slouží i na veterině. Nával pacientů zná právě z tohoto místa. „Každý rok chodí víc a víc lidí s přežranými psy. V dobré víře jim chtějí přilepšit, každou chvíli dají svému chlupáči něco od stolu. Naopak psovi ale velmi přitíží,“ varuje Cmorej. Místo pamlsků a cukroví zvěrolékař nařídí přísnou dietu.

Šichta se strážníky

Naopak o silvestru, který bude Cmorej na záchrance sloužit také potřetí, se nezastaví. „Buď nás k opilému člověku zavolají strážníci či policisté, nebo si je naopak voláme my. To je den v roce, kdy spolupracujeme v pravém slova smyslu,“ má zkušenosti Cmorej. Přes pusu ještě nedostal, ale pokusy o napadení už zažil.

Na jeden případ vzpomíná s úsměvem od ucha k uchu. „Jeli jsme na Klíny, v půlce sjezdovky je chata. Vešli jsme dovnitř, byli tam lidé, kteří mě znají z veteriny. Křičeli, že pro zraněnou přijel veterinář. Tím to ale nekončilo. Protože bylo namrznuto, než jsem došel zpátky k sanitce, sedl jsem si snad stokrát na zadek. Pacientka ale přežila transport v pohodě,“ žertuje Cmorej.