Volný Jarošík čeká na nabídku

Vít Hnízdil
Fotbalista Jiří Jarošík se na poslední chvíli zachránil s klubem Real Zaragoza mezi elitou v první španělské lize. Teď tráví léto s nejbližšími v rodném Ústí nad Labem a čeká, co bude dál.

V severošpanělském klubu fotbalistovi Jiřímu Jarošíkovi po sezoně vypršela smlouva a stal se tak volným hráčem. Na klidu mu to ale rozhodně nepřidá. Musí teď čekat, až se naplno rozjedou přestupové rošády. Jak sám říká, nejraději by zůstal ve Španělsku, potažmo v Zaragoze. Třináctý klub v Primera División není v lehké situaci a o volných hráčích se bude jednat až v létě.

Balancuje na hraně

Jarošíkovi tak jeho klub nedá spát. A to ani po sezoně, kdy se stejně jako vloni zachraňovali až na poslední chvíli. „Ve Španělsku hodnotí sezonu podle toho, zda se tým udrží nebo spadne. Pět let klub balancuje na hraně sestupu, ale vždycky se podařilo setrvat v nejvyšší soutěži. Letos jsme do posledního zápasu nevěděli, jestli pro nás sezona dopadne dobře, nebo skončí fiaskem,“ popisuje Jarošík.

Téměř vůbec nespal

Ročník byl pro něj psychicky velmi náročný. Od ledna, kdy jejich ztráta na příčky, zajišťující setrvání v lize, byla největší, museli každý domácí duel vyhrát. „Každý náš zápas byl jako poslední. Člověk se hodně stresoval. V této sezoně jsem po utkáních hrozně málo spal. Byli jsme dvacet kol poslední. Ve finále hrálo jedenáct týmů o sestup a jsem rád, že to vyšlo. Příště bych to už nechtěl zažít,“ vypráví zážitky třiatřicetiletý obránce, který v této sezoně vsítil v dresu Zaragozy své první tři branky. Dvě hlavou po standardních situacích a jednu nohou.
Kdyby nedostal červenou kartu, odehrál by rodák z Ústí všech osmatřicet ligových utkání. „Nebýt té karty, možná bych i vyhrál trofej pro nejvytíženějšího hráče ligy, což počítají za odehrané minuty. Nakonec jsem byl pátý,“ vysvětlil hráč, který v předešlých angažmá sbíral tituly mistra ligy jeden za druhým. Se Zaragozou na španělský titul pomýšlet nemohl, ale i přesto si letos vydobyl jedno prvenství.
„Vyhrál jsem tam docela prestižní statistiku v získaných míčích. Měl jsem jich v průměru třináct na zápas. Tato statistika se objevila v nejčtenějším sportovním deníku. Jsem za to rád. Ve všech ostatních statistikách totiž figurovali jen Messi s Ronaldem,“ pochlubil se Jarošík.
Pro něj a celé město byla třešničkou na dortu dubnová výhra 3:2 nad Realem Madrid. A ještě k tomu na slavném San Bernabeu. „Byl to pro fanoušky nádherný večer a pro mě super pocit. Zaragoza porazila Bílý balet snad jen pětkrát v celé svojí historii. Navíc na jejich stadionu,“ popsal cenný skalp vysoký blonďák, kterého už na ulicích města z provincie Aragonie lidé často poznávají. „Jak hraji v základu a jsem stále na očích, tak mě lidi občas zastaví, že chtějí podpis nebo se se mnou vyfotit,“ dodal bývalý hráč Sparty, Chelsea či CSKA Moskva.

Skončila mu smlouva

Na severu Španělska je Jarošík rok a půl. Zdejší život, kultura a příroda mu vyhovuje. Ovšem ani on sám netuší, kde bude od příští sezony působit. „Skončila mi smlouva. Už dva hráče klub prodal. Dalším pěti končí smlouva, pět odešlo na hostování,“ vyjmenává.
Ve Španělsku začíná příprava na další ročník již v polovině července. Do té doby by také mělo být jasné, kde bude Jarošík působit. „Po sezoně jsem mluvil s vedením. Rádi by si mě nechali, ale bude záležet na situaci. Nějaké nabídky přišly i z ostatních španělských klubů, ale nic konkrétního na stole nemám,“ upřesňuje fotbalista.

Po sezoně odpočívá

Ke všemu se na jihu seznámil s přítelkyní, se kterou přijel do Ústí. Po sezoně spolu strávili dovolenou na Mallorce. „Španělsko je krásná země, nemuseli jsme jezdit nikam daleko. Potom jsme ještě byli na skok v Malaze,“ dodává.

Do toho, Lvíčata

Ve volném čase fandí u televize českým Lvíčatům, která se perou o medaile na mistrovství Evropy v Dánsku. „Doufám, že získají medaile,“ přeje si stříbrný účastník evropského šampionátu hráčů do jedenadvaceti let z roku 2000, kdy ve finále nestačili na Italy. „Prohráli jsme 1:2 a oba góly nám dal Pirlo,“ vzpomíná na tenkrát vycházející hvězdu světového formátu Jiří Jarošík.