Z kopce to „řeže“ padesátkou

Zábava pro malé i velké. Minikáry, čtyřkolová vozidla bez vlastního pohonu.

Jsou to unikátní, malá vozítka. Když do nich jezdec nasedne na kopci, je dole co by dup. Co je zajímavé? Že není slyšet řev motoru. Minikáry ho nemají, dolů z kopce se pohybují pouze gravitační silou.

Cílem každého závodníka je projet slalomovou trasu co nejrychleji. Ale pozor. Na zhruba kilometrové trati číhají nástrahy v podobě červených a zelených plechovek, které je třeba objet ze správné strany. Jako při lyžařském slalomu. Nejlépe tuto disciplínu zvládá teprve sedmiletý minikárista František Blažíček ze Starého Města.

Malý závodník se s volantem v ruce cítí jako zkušený šofér. Není se co divit. První auto, ještě elektrické, dostal od svého táty již ve dvou letech. O rok a půl později usedl do závodní minikáry, do které byl podle tátových slov jednoduše posazen.

„Ale baví mě to,“ tvrdí malý závodník, který se dva měsíce před koncem motoristické sezony může pochlubit několika vítězstvími. Přidá-li ještě dva dobré výsledky, stane se mistrem republiky i celkovým vítězem Českého i Evropského poháru.

Na mokru je suverén

Přestože se Blažíček řítí z kopce až padesátikilometrovou rychlostí, strach nemá. „Na mokru jsem nejrychlejší, ostatní se vždy nachytají, dostanou smyk nebo hodiny,“ vysvětluje mladý minikárista, jenž čas před závody nejraději tráví hraním si se stejně starými soupeři či pozorováním srnek.

„Pak nasedne a sjede vytyčenou trasu,“ uvádí Blažíček starší schopnost svého syna umět se okamžitě soustředit na cíl.

Pusa od maminky

K motoristickému sportu patří nejen karamboly, ale hlavně rituály. Jeden takový pro štěstí má i František s maminkou. „Před závodem si poklepeme na přilbu a dáme si pusinky,“ uvádí malý závodník, jehož rodiče patří zřejmě k nejhlasitějším fanouškům. „Jeď, jeeď, jeeeď,“ povzbuzují syna na trati. Únava ze závodů je znát především na nich. Jejich sedmiletý potomek takové nervy nezažívá a po úspěšném závodě si nejraději zajde do McDonalda.

A další odměna za vítězství? „Rodiče mi kupují také dívídíčka Král dinosaurů,“ dodává a vyjmenovává ty nejoblíbenější, Triceraptos a Parasaurolofus.

Policajt nebo fotbalista?

Nyní už staroměstský talent zkouší jezdit i v motokáře, která je podle něj pomalejší. Kromě toho se stíhá věnovat i další sportovní aktivitě, fotbalu. O tom, čím chce být až vyroste, má malý Blažíček jasno.

„Až budu velký, chci být závodníkem, fotbalistou a policajtem,“ vyjmenovává chlapec. A proč? „Líbí se mi komisař Rex, Jan Koller a Michael Schumacher,“ vysvětluje František Blažíček.