Zlatí medvědi
Místnost byla nacpaná k prasknutí, děti seděly rodičům na ramenou, aby viděly. Promítání seriálu o legendárních plyšových medvědech bylo v kolínském kině velkolepé: s úžasem jsem sledoval, jak se ti nejmenší, jejich rodiče i prarodiče baví – v době moderních počítačových animací – pětačtyřicet let starým animovaným snímkem. Zlatá šedesátá léta českého filmu (jak vidno, nejen hraného) se vrátila jako zlatý bumerang, a ta příjemná atmosféra dosvědčila, že mladá generace není fixovaná jen na internet a sociální sítě. Že i ona se umí smát stejným věcem jako ty předešlé. A že moderna nemusí být na škodu. „Podíváme se na to ještě na internetu,“ šeptl za mnou stojící tatínek svému synovi, který na promítací plátno pořádně neviděl.