Už je to tu zase. Válka prodává evropským domácnostem tepelná čerpadla, po minulém boomu přišel tvrdý pád
- Zájem o tepelná čerpadla roste i v Česku, na instalaci se ale čeká jen týdny.
- Francie má velké elektrifikační ambice, Německo brzdí a pravidla pro domy uvolňuje.
- Domácnosti zjišťují, že tepelná čerpadla využijí i během letních veder.
Na Evropu dopadá nová válka, hrozí jí další energetická krize a majitelé domů reagují stejně jako minule. V řadě zemí včetně Česka v prvním čtvrtletí významně stoupl prodej tepelných čerpadel. Radost odvětví ale může být jen přechodná, protože zájem o tento způsob vytápění většinou citlivě reaguje na ceny plynu. Po minulém vzepětí v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu následoval tvrdý pád. Propady prodejů tehdy ovlivnily firemní plány a zasáhly pracovní místa.
Evropská asociace tepelných čerpadel (EHPA) tento měsíc zveřejnila data o prodejích čerpadel v jedenácti evropských zemích v kvartálu, kdy začala válka na Blízkém východě. Celkově stouply meziročně o sedmnáct procent na 575 tisíc kusů. Situace se ale značně lišila podle místních podmínek. Nejprudčeji, o 48 procent, vzrostl zájem ve Finsku. Se 34 procenty následovalo Německo, s 21 procenty Francie a o pětinu vzrostla poptávka v Polsku.
„I když roli hraje mnoho faktorů, včetně stavu národního dotačního systému, národní experti uvádějí jako důležité důvody rostoucí ceny energií a obavy z energetické nejistoty, které platí zejména od března,“ vysvětlilo bobtnající zájem evropské sdružení. Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) potvrzuje, že růstový trend se týká i Česka.
Německo ustupuje od přísných podmínek pro domy
„Už v prvním kvartálu letošního roku jsme zaznamenali meziroční růst prodejů tepelných čerpadel o šestnáct procent. Pokud se díváme na všechny jejich typy, prodalo se během prvních tří měsíců letošního roku více než patnáct tisíc kusů. Spojení s krizí na Blízkém východě je přitom i u nás jednoznačné, přestože cenové dopady krize na fosilní paliva jsou v jiných státech výrazně vyšší,“ tvrdí ředitelka asociace Eva Neudertová. Podotýká však, že český růst zájmu v tuto chvíli není tak dramatický jako v případě minulé energetické krize a dostupnost instalace se pohybuje v řádu nižších jednotek týdnů.
To Německo v současnosti zažívá podobný nárůst zájmu jako v roce 2022. Příznivý byl pro tento sektor už minulý rok, kdy tepelná čerpadla tvořila téměř polovinu všech nově prodaných topných systémů.
„Čísla ukazují, jak může Německo snížit svou závislost na kolísání cen ropy a plynu,“ řekla Euronews Corinna Endersová z německé energetické agentury Dena. Vláda Friedricha Merze však tento měsíc ustoupila od striktních požadavků na zelené vytápění. Chce dát majitelům domů větší svobodu volby a stavebním firmám usnadnit život.
„Vytváříme jistotu pro investice a plánování, umožňujeme technologickou otevřenost a flexibilitu při výběru topného systému,“ řekla novinářům ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Environmentalisté ale krok kritizují. Tvrdí, že přichází v okamžiku, kdy může zadusit boom čerpadel.
„Výrobní kapacita byla rozšířena, kvalifikovaní pracovníci vyškoleni, dodavatelské řetězce posíleny. Mnoho majitelů domů si již dobrovolně volí řešení šetrná ke klimatu. V této fázi reforma vysílá protichůdný signál,“ uvedl klimatický expert z Oxfordské univerzity Jan Rosenow.
Věčný souboj elektřiny s plynem
Největším evropským trhem je Francie, kde se v prvním kvartálu prodalo 302 tisíc čerpadel. „Rok jsme začali s pozitivním trendem a krize v Íránu ho ještě umocnila,“ řekla Le Monde Camille Beurdeleyová z asociace topení, větrání a chlazení Uniclima. Země má v současnosti velké ambice i v oblasti výroby a chce snížit dovozy z Asie. Nedávno oznámila plán na elektrifikaci a snižování závislosti na fosilních palivech. Tepelná čerpadla v něm hrají ústřední roli.
Paříž by chtěla, aby francouzské domácnosti instalovaly a místní firmy do konce dekády vyráběly milion těchto přístrojů ročně. To by v obou případech znamenalo téměř dvojnásobek oproti statistikám za loňský rok. Francie plánuje pobídky a chce poskytnout dotaci tisíc eur osmdesáti tisícům nízkopříjmových domácností. Plynové kotle budou v nových budovách od příštího roku zakázány.
Statistiky přitom ukazují, že vládní podpora je pro odvětví velmi důležitá. V Rakousku v prvním čtvrtletí zájem o čerpadla klesl o třicet procent, což EHPA spojuje s nedostatkem dotací. „Evropské země musí jednat rychle, aby snížily daně z tepelných čerpadel a elektřiny, aby se staly nejkonkurenceschopnější volbou,“ vyzývá její šéf Paul Kenny.
Nejen teplo, ale také chlad v létě
Už dříve si čerpadláři stěžovali například na to, že výroba elektřiny je zatížena emisními povolenkami, zatímco vytápění domácností dosud ne. Evropské sdružení zdůrazňovalo, že tepelné čerpadlo je nejkonkurenceschopnější, když je cena elektřiny maximálně dvojnásobná oproti plynu. To platí zejména pro Skandinávii, ale i Česko a některé další země se do této meze dostaly krátce po začátku války na Ukrajině. Když však ceny plynu poklesly, následoval strmý propad zájmu o čerpadla. Jejich výrobci a dodavatelé se tak dostali do potíží, mnozí museli propouštět místo plánované expanze.
V současnosti ale mají producenti čerpadel jednu výhodu. Ve Finsku oživila trh nejen válka v Íránu a ohrožení dodávek paliv přes Hormuzský průliv. Vliv měly i nízké prodeje na počátku roku 2025, po nichž na severu následovalo horké léto, které zvýšilo zájem o chlazení domů.
O využití modelů vzduch–vzduch i k opačnému účelu v letních měsících se hovoří stále častěji. „Ve většině domácností v Evropě jsou tepelná čerpadla vzduch–vzduch nejoblíbenější volbou. Totéž vidíme v Číně i v USA,“ podotýká Rosenow. „V případě zařízení země–voda je pak možné chladit pasivně, tedy bez potřeby práce kompresoru, výhradně chodem oběhových čerpadel, a tedy se zanedbatelnými provozními náklady,“ dodává Neudertová.
Dezinformace o čerpadlech v Polsku řešila i vláda
V současnosti v Evropě existují dramatické rozdíly ve vybavenosti budov tepelnými čerpadly. V Norsku připadá více než šest stovek čerpadel na tisíc domácností, ve Finsku má toto topení také více než polovina domů. Naproti tomu v Německu, Polsku i Česku jde o desítky domácností z tisíce.
Propagátoři této technologie argumentují, že její popularita ve Skandinávii nejlépe prokazuje schopnost efektivního vytápění domů i v silných mrazech. Tvrdí, že segment byl v Evropě v poslední době vystaven dezinformační kampani, která měla čerpadla očernit.
V Polsku se k tomuto tématu vyjadřovalo i ministerstvo pro klima, které uvedlo, že nařčení čerpadel z neúčinnosti brání modernizaci, energetické bezpečnosti a zlepšení ovzduší v zemi. Připustilo však, že problém zhoršily i nepoctivé praktiky některých společností. „Tyto faktory způsobily radikální pokles důvěry spotřebitelů a poptávky, což zasáhlo polský sektor společností, které vyrábějí a instalují tepelná čerpadla. To se projevilo v provozních nákladech a pozastavení investic,“ uvedl úřad.
