Sice nadáváme, ale žijeme v nejbohatší éře našich dějin, říká šéf rozpočtové rady Hampl
- Schválený státní rozpočet je podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla mimo zákonné limity a vláda svévolně mění pravidla.
- Podle uznávaného ekonoma se mají Češi dobře, přesto mají pocit, že jsou chudí.
- Za poslední roky zažilo Česko nejrychlejší nárůst bohatství v historii.
Česká republika má za sebou období hlubokých krizí – od energetické přes inflační až po geopolitické otřesy. Přesto se podle ekonoma a předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla mají Češi dobře a ekonomika krizím dobře odolává. Největší problém země je podle něj v hlavě občanů. Podle Hampla mají Češi jako národ vrozenou vlastnost vidět budoucnost černě a jsou pesimisté.
To jim brání užít si fakt, že žijí v jedné z nejbohatších a nejlepších epoch historie. „To je náš dlouhodobý problém. Všichni máme pocit, že jsme chudí a žijeme v chudé zemi. To je prostě čistě psychologický moment. Důvod neznám a kdo mi to vysvětlí, dostane pivo,“ vysvětluje Hampl v pořadu FLOW.
VIDEO: Vláda ordinuje ekonomice pivo a bůček, riskujeme infarkt, říká šéf rozpočtové rady Hampl
Ani současnou geopolitickou krizi kolem Hormuzského průlivu nevidí černě. Podle jeho slov zemi sice čeká vyšší inflace, ale nestane se nic dramatického. Rozhodně nepřijde taková situace a bezprecedentní inflace, kterou si občané prošli třeba v souvislosti s eskalací konfliktu na Ukrajině.
Půjčujeme si i na běžné výdaje
Vrásky Hamplovi však dělá utrácení současné vlády, které podle něj zadělává Česku na obrovský problém do budoucna. Česká republika se ocitla v situaci, kdy si musí půjčovat peníze i na běžné výdaje a „složenky“. Schválený státní rozpočet s deficitem 310 miliard korun je podle ekonoma mimo zákonné limity. Navíc tvrdí, že současná vládní garnitura už na rozdíl od té předchozí ani nepředstírá, že chce rozpočtová pravidla dodržovat a raději je rovnou mění.
Za přímo toxický považuje Hampl mix výjimek v nově schválené novele, která mění pravidla veřejných rozpočtů. Opatření umožňuje řadu kontroverzních změn – mimo jiné vyjímat větší výdaje na obranu či strategické stavby mimo standardní rámce až do roku 2036 nebo možnost navýšit výdaje státu v případě ohrožení bezpečnosti na základě vágních odůvodnění o stovky miliard korun.
Které části novely považuje za nejvíc problematické? A jaké systémové dopady bude mít pro Evropu geopolitická krize? Podívejte se na celý rozhovor pro pořad FLOW, kde tato témata probrala Veronika Jonášová s Mojmírem Hamplem podrobněji.
