Studenti karvinského gymnázia vydali své první cédéčko, kde najdou posluchači vše od lidovky po spirituál. Místo času, který by mohli strávit s rodinou nebo přáteli, mladí talentovaní zpěváci pilně trénují. Zkouší jednou týdně a schází se dokonce i o víkendu.
Studenti se ale netají tím, že je kromě zpěvu láká do sboru i něco jiného. Holky.
„Poprvé jsem do sboru přišel proto, že je tu opravdu hodně holek. Nikdy před tím jsem totiž nezpíval a popravdě mi to ani moc nešlo. Časem jsem se do toho dostal a kromě koukání na holky jsem do sboru chodil i zpívat,“ příznává se Jiří Král.
Studuje už sice na vysoké škole v Brně, ale na své kamarády se jezdí každý víkend podívat. Navštěvuje i co nejvíce jejich koncertů.
„Zpívání mi chybí, ale v Brně to funguje úplně jinak. Když člověk nestíhá, nemá tam co dělat. Na gymplu v Karviné se mnou měla sbormistryně Daniela Zuková obrovskou trpělivost a nevzdávala to, i když se něco nacvičit nedařilo,“ říká Král.
I kluci mohou u zpívání vydržet roky. David Kropáček chodí do sboru už od konce prvního ročníku. Teď má před maturitou a stále ho hudba baví.
„Budou to asi tak tři roky, co mě kamarád do sboru nalákal. O hudbu jsem se už tehdy hodně zajímal a sbor jsem považoval za dobrou příležitost. Samozřejmě jsem se setkal i s posměchem některých kluků ze školy, ale já to bral tak, že se alespoň někam podívám. Nedávno jsme se třeba zúčastnili soutěže gymnaziálních sborů v Brně a skončili jsme druzí v republice,“ říká Kropáček.
Gymnazisté jsou důkazem toho, že kromě hip hopu a diska se i mladým může líbit klasická hudba.
Jako profesionálové
„Nejradši mám asi skladby z období baroka, takové ty tradiční. Ve sboru ale zpíváme všecko možné a o to více mi to tady vyhovuje. Hezké zpěvačky jsou určitě také jedním z důvodů, proč jít na zkoušku,“ říká Marek Sala.
Nováčkem ve sboru je Ondřej Kiedroň. „Ostatní kluci rádi sportují, já zase rád zpívám. Nevidím na tom nic divného a ani s tím, že by si ze mě ostatní kluci dělali srandu, jsem se nesetkal. Jsem rád, že můžu být mezi tak dobrými zpěváky a neméně dobrými, navíc pěknými zpěvačkami,“ vysvětluje Kiedroň.
Dívek je ve sboru převaha. I ony jsou rády, že mezi sebou mají alespoň ty tři chlapy. „Samozřejmě jsem ráda, že tu máme pár kluků, ale chodím sem opravdu spíš kvůli zpěvu. Při nahrávání cédéčka jsme zažili i spoustu srandy, ale také takový pocit zodpovědnosti. Cítili jsme se jako profíci,“ usmívá se šestnáctiletá Kamila Kurníková.
Pro sbormistryni jsou její svěřenci vším.
„Sbor bych ráda udržela co nejdéle, protože je to tak trochu ‚moje dítě‘, naučila jsem se na něm moc a spoustu se toho ještě učím. Měla jsem možnost poznat tu skvělé mladé lidi,“ říká sbormistryně Daniela Zuková.
