Babiš slibuje vyšší penze i levné hypotéky. S vysokými státními dluhy, schodky a úroky na ně zapoměňme
• Vyšší vládní deficity tlačí vzhůru výnosy státních dluhopisů i úroky v ekonomice.
• České desetileté bondy nesou téměř pět procent a hypotéky už zdražily k 4,9 procenta.
• Dostat se z dluhů „jen“ růstem nepůjde, dokud jsou sazby vyšší, než je růst celého hospodářství. .
Andrej Babiš slíbil svým voličům věci, které dohromady nemůžou fungovat. Zvyšování důchodů a platů, jedno z největších za poslední dobu, jak zdůrazňuje ministr práce Aleš Juchelka, jde přímo proti dalšímu slibu - levným hypotékám. Tedy pokud se je Andrej Babiš nerozhodne dotovat ze státního rozpočtu. Čímž by ale dál jejich tržní úroky zvedal.
Zvyšování vládních rozpočtových deficitů a státních dluhů, které kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok plánuje, zvyšují rizika inflace, růstu úrokových sazeb a úroků ze státních dluhopisů, které budou dál zvedat částku, kterou musí dávat stát na splátky. Tím pádem i deficit a celkový dluh, což znovu zvedne úroky ze státních dluhopisů.
Jsme ve spirále drahých peněz, z níž se budeme jen velmi těžko dostávat. Nejen my, kteří máme se sazbou 4,95 procenta čtvrté nejvyšší úroky z desetiletých státních dluhopisů v celé Evropské unii po Rumunech, Polácích a Maďarech.
Když intervence nepomáhá ani v Americe
Stejný problém má i největší a nejsilnější ekonomika světa, která se těší z výhody dolaru jako rezervní měny a jejíž státní dluhopisy bývaly považovány za velmi cenné rezervy. Proto Američané i při velmi vysokých dluzích měli relativně nízké úroky ze státních dluhopisů.
To se ale razantně otáčí. Úroky ze státních bondů jsou nejvyšší od finanční krize roku 2008. U desetiletých cenných papírů je úroky podobný jako u těch našich, 4,70 procenta. U půjček na třicet let ale už dosahuje 5,23 procent. Laťka 5,5 procenta je přitom považována za mimořádně nebezpečnou.
Ministr financí Scott Bessent se proto snaží srazit úroky z dlouhodobějších dluhopisů intervencí. Vykupuje je z trhu, aby o ně zvýšil zájem a srazil úroky. Odkupy by měly trvat od 9. září až do 4. listopadu a při každém intervenci by měla vláda z trhu vykoupit cenné papíry až za 4 miliardy dolarů.
Jako zpráva to těsně po oznámení zafungovalo. Úrok spadl o 0,1 procentního bodu. Jenže v pátek už se sazby u třicetiletých i desetiletých dluhopisů zase vrátily na původní úroveň. To ukazuje, že velké vládní nákupy vůbec nemusí ke snížení úroků vést.
Zvedá je totiž celá řada vlivů. Obrovský rozpočtový deficit a dluh, který už vyrostl na 40 bilionů dolarů (123 procent HDP), zvyšuje riziko inflace. Do toho se očekává, že proti němu bude muset centrální banka Fed zasáhnout zvýšením úrokových sazeb, které nyní dosahují intervalu 3,5 až 3,75 procenta.
Inflace se v červenci dostala na 3,4 procenta. To je proti předchozím měsícům sice mírný pokles, rizika dalšího vzestupu cen ale zůstávají velmi vysoká. Úroky z dluhopisů rostou i proto, že o ně zahraniční investoři v čele s těmi z Japonska a Číny mají menší zájem než v minulosti. Čína objem investic do amerického dluhu snížila výrazně. Japonsko to dělá velmi mírně. Rozhodně ale své investice do amerických dluhopisů neposilují.
Vlády musí o peníze tvrdě soutěžit
Trumpova vláda musí navíc o půjčky soutěžit se soukromým sektorem ve chvíli, kdy si na burzu jdou pro peníze největší investoři do AI Antrophic a Open AI. A čeká se obrovský zájem.
Vláda Spojených států tak nemá úroky z dluhopisů pod kontrolou, aniž když se do nich rozhodne aktivně zasáhnout intervencí. To přirozeně vede k celkovému vzestupu úroků v ekonomice. Ty ostře sledované u hypoték už jsou v Americe v průměru 6,7 procenta.
My jsme v podobné, jen výrazně horší situaci, protože české státní dluhopisy zdaleka tak zajímavým zbožím pro zahraniční investory nejsou. Podle údajů ministerstva financí drží téměř polovinu všech státních dluhopisů české banky. Dalších skoro 25 procent ostatní domácí finanční instituce včetně penzijních fondů. Domácnosti mají necelá 4 procent. Zahraniční investoři 26 procent celkového českého státního dluhu.
Stát platí víc než klient s hypotékou
Takže stát přímo soutěží se zájemci o hypotéky o zájem bank. Nákup státního dluhopisu je jistota bez námahy. Žádná potvrzování příjmů ani zástavy na nemovitosti. A za to nyní úrok 4,95 procenta na deset let. Úroky z hypoték tak přirozeně rostou spolu s úroky ze státních dluhopisů. Zdaleka to neovlivňují jen sazba centrální banky, které je nyní na 3,5 procentech.
Podle monitoru České bankovní asociace se průměrné úroky z hypoték zvedly od jara o 0,4 procentního bodu, z dubnových 4,52 na červencových 4,90 procenta.
Maďarská cesta
Z nebezpečné spirály drahých peněz vede jediná cesta. Přesvědčit investory, že se inflace udrží pod kontrolou a státní dluhy neporostou, ale začnou naopak klesat. To není nemožné. Nové vládě v Budapešti se to podařilo a úroky z maďarských desetiletých dluhopisů klesly po konci Viktora Orbána ze 7,5 na současných 5,5 procenta.
Nerozhoduje samotná výška dluhu, kterou máme s 44 procenty HDP na evropské poměry stále nízkou. Rozhoduje trend. A mimo jiné i signály typu rozpočtových pojistek, u nichž se právě teď chystá vláda přehlasovat veto prezidenta, aby se mohla víc zadlužovat.
Tady se ukazuje, že dluhové brzdy, které jsou vypnutelné prostou většinou v parlamentu, nemají velký význam. Každá vláda je zjevně snadno odstraní. To, co funguje, jsou dluhové brzdy s ústavními většinami, přesně vázané na růst ekonomiky. K něčemu takovému se ale v Česku v současné politické konstelaci ani náhodou nepodaří najít podporu.
Další cestou je ukázat, že země je dost prosperující, aby se z dluhů prorostla. O tom často Andrej Babiš mluví. To ale při naší současné podobě ekonomiky a výši úroků nehrozí. Prorůstání funguje, když je vzestup HDP vyšší než úrok. U nás je to přesně opačné. Ministerstvo financí očekává na příští rok růst 1,9 procenta. Úroky z dluhopisů jsou skoro na pěti procentech. Víc než dvakrát vyšší než tempo vzestupu prosperity.
