Celní válka ukousne z růstu české ekonomiky. Globální geopolitická nejistota má ale horší dopady
Již příští týden se k projednání nové makroekonomické prognózy a posouzení inflačních rizik sejde bankovní rada ČNB. My v Komerční bance jsme naši novou makroekonomickou prognózu zveřejnili včera.
V situaci extrémní nejistoty, která vyplývá z vnějšího prostředí, včetně chaotického a nepředvídatelného chování Donalda Trumpa, je příprava jakékoliv makro prognózy složitá. Celosvětová ekonomická nejistota je dnes výrazně vyšší než v době napadení Ukrajiny i následné energetické krize a atakuje historicky nejvyšší úroveň od pandemie. A to je ve finále možná horší než napevno vědět výši zaváděných cel.
Česko je malá exportně zaměřená ekonomika zapojená do globálního výrobního řetězce. Obchodní válka a nejistota s tím spojená se mu tedy nemůže vyhnout. Primárním kanálem podle naší prognózy budou exporty a investice; na produkční straně bude nadále trpět průmysl.
Z pohledu načasování nejvýraznější negativní dopad na českou ekonomiku s kolegy z ekonomického oddělení předpokládáme ve druhé polovině letošního roku. Nicméně vzhledem k silné loňské druhé polovině roku i letošnímu prvnímu čtvrtletí jsme letošní celoroční prognózu růstu HDP nezměnili a držíme ji na 1,5 procenta. Výrazně slabší oproti naší minulé prognóze ale pravděpodobně bude příští rok, kdy jsme předpokládaný růst snížili z 2,2 procenta na 1,2 procenta. Podržet ekonomiku by měla spotřeba domácností, která díky inflaci poblíž inflačního cíle bude nadále podporována růstem reálných mezd.
Inflace letos bude mírně nad inflačním cílem, příští rok lehce pod ním. V průměru letos bude růst spotřebitelských cen činit podle naší aktuální prognózy 2,2 procenta, napřesrok 1,8 procenta. Zvýšená letos zůstane jádrová inflace, a to hlavně kvůli dražším službám a vyšším cenám bydlení. Příští rok by díky přetrvávající měnové restrikci a hospodářskému útlumu měla jádrová složka klesnout lehce pod cíl. Tahounem cenového růstu nadále budou potraviny a služby, zatímco energie a zboží budou působit opačně.
Tuzemská centrální banka by měla ve světle inflace poblíž svého cíle a očekávané horší ekonomické výkonnosti pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Dosavadní kroky i komunikace centrální banky potvrzují opatrný postoj bankovní rady k uvolňování měnové politiky. To odráží naše prognóza úrokových sazeb, která očekává, že ČNB bude snižovat repo sazbu o 25 bazických bodů jednou za čtvrtletí. Ta by tak na konci roku měla dosáhnout tří procent. Přispívat k tomu bude zhoršování ekonomiky zapříčiněné působením amerických cel v kombinaci s inflací v blízkosti dvouprocentního cíle.
