Dvě tváře ekonomického úspěchu USA. Podaří se Američanům reformovat, nebo je čekají revoluce?
Viděli jste, jak se daří akciím technologických firem a lidem, kteří je založili a vybudovali? Příležitosti pro chytré a schopné lidi vydělávat peníze byly jen zřídka větší, než jsou teď. A viděli jste fentanylem opojené „zombie“ v centrech největších amerických metropolí? Trend klesajícího průměrného vzdělání, zhoršující se infrastruktury, všudypřítomné problémy s drogami a zbraněmi a zápas dvou starců o nejvyšší post v zemi?
Oboje výše zmíněné popisuje současnou situaci ve Spojených státech, tedy zemi, která vždy přála více schopným a odvážným. Daný systém ovšem nutně vede ke koncentraci kapitálu u hrstky těch nejschopnějších jedinců. Třeba technologické společnosti, které produkovaly naprostou většinu inovací v posledních letech a které vedly americkou ekonomiku a akciové trhy k novým výšinám, tvoří zhruba milion lidí. Přičemž populace země přesahuje 330 milionů lidí. Na prvních 10 procent nejbohatších Američanů připadá 48 procent celostátních příjmů, 71 procent celkového majetku a platí 76 procent daní, zatímco spodních 50 procent společnosti má 10 procent příjmů, jen 1,5 procenta bohatství a dostává více peněz, než platí na daních.
Tato koncentrace majetku vede k paradoxu, kdy země sice v celku produkuje více bohatství než kdykoli jindy, ale podstatná část populace z daného vývoje nic nemá. Světe div se, nepokoje, populismus a společenský konflikt roste. Jak situace dopadne?
Čtenářům knížky Lekce z historie od manželů Durantových nepřijde současný stav americké společnosti výjimečný, v historii se stejný scénář pravidelně opakuje. Schopní jedinci v čase navyšují svou inherentní výhodu, což typicky vede k nepokojům až občanským válkám.
Klíčové ovšem bude, jakým způsobem dojde k nápravě dané situace. Najdou Američané řešení, které zvýší produktivitu a prosperitu široké části společnosti, respektive přijdou Solónovy reformy, nebo se nedohodnou a přijde další Velká francouzská revoluce?
