Energie znovu tlačí inflaci vzhůru, ECB tak může začít zvyšovat úrokové sazby

V důsledku války na Blízkém východě inflace v eurozóně znovu nabírá na síle. Po únorových necelých dvou procentech v březnu meziročně vyskočila na dvě a půl procenta a dostala se tak na nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Její nárůst jde ale v podstatě výhradně na vrub cen energií. Ty byly meziročně o pět procent vyšší, především v důsledku vyšších cen pohonných hmot, které se do spotřebitelské inflace promítají nejrychleji.

S několikaměsíčním zpožděním zde pak uvidíme změny cen plynu či elektřiny. Vyšší náklady na hnojiva se v cenách potravin odrazí až po jarní sklizni. Ostatní složky spotřebního koše zatím spíše zlevňovaly. Platilo to jak pro služby, tak i pro ceny průmyslového zboží. Ceny potravin rostly jen mírně. Meziroční jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, tak dokonce nepatrně klesla.

Hrozí až čtyřprocentní inflace

Výhled na další měsíce však není příliš optimistický. Pokud se naplní očekávání komoditních analytiků Société Générale ohledně vývoje cen ropy a plynu, tedy že cena ropy se bude ve druhém čtvrtletí pohybovat v průměru na 105 dolarech za barel, mohla by inflace v eurozóně v dubnu a v květnu vystoupat až ke čtyřem procentům. 

Pro její další vývoj budou klíčové sekundární dopady stávajícího šoku, tedy jak na ně zareagují firmy při jejich přelévání do cen pro koncové zákazníky, zaměstnanci při mzdových vyjednávání a jak se promítnou do inflačních očekávání. A ani zde není situace příliš příznivá. Stárnoucí populace a napjatý trh práce mohou posílit vyjednávací pozici zaměstnanců, což by inflaci udrželo na vyšších úrovních delší dobu. 

Další krok ze strany Evropské centrální banky bude tedy pravděpodobně zvýšení úrokových sazeb. Jedinou otázkou je, kdy k tomu dojde.