Když 63 tisíc měsíčně nestačí. Z autolandu potichu mizejí tisíce lidí i míst
- Řady zaměstnanců v českém automobilovém průmyslu pomalu řídnou.
- Autoland neprochází dramatickým otřesem po vzoru Německa, naopak se mu daří, míst i lidí ale i tak o tisícovky ubývá.
- Odvětví se stále chlubí mzdami, které překonávají český průměr.
Motor české ekonomiky zaměstnává čím dál méně lidí. Některé společnosti z řad automobilek a dodavatelů ruší pracovní místa, nedokážou nacházet náhradu za odchozí pracovníky, případně napřímo propouštějí. Tuzemský automobilový průmysl rozhodně nebije na poplach a nečelí dramatickým otřesům jako jeho klíčoví partneři v Německu. Místa i lidé z českých továren i tak mizejí, ovšem jen pomalu a postupně, jak ukazuje statistika Sdružení automobilového průmyslu.
Sektor zaměstnával historicky nejvíce lidí v roce 2021, a to 143 tisíc. Od té doby každoročně hubl, loni v jeho řadách působilo 137 tisíc osob. Pro srovnání: mezi roky 2008 a 2010 jich kvůli světové finanční krizi ubylo ze 117 tisíc na 105 tisíc. Na rozdíl od tehdejších let se ale současnému českému automotivu daří. Loni utržil přes 1,6 bilionu korun, historicky nejvíce. Pod tlakem rostoucích nákladů, přičemž ty mzdové patří k nejvýznamnějším, ovšem hledá větší efektivitu.
Škrtá koncern Volkswagen i Škoda Auto
Nejčastěji tak, že odchozí pracovníky nenahrazuje novými. Tak postupuje například Škoda Auto. V roce 2023 zahájila úsporný pětiletý program, během něhož ruší patnáct procent pracovních pozic – těch, které se přímo nepodílejí na samotné výrobě vozů.
V praxi to znamená škrt orientačně tisícovky pozic ročně, a to v odděleních typu marketing nebo administrativa. Řádově o stovky pracovníků se v posledních letech mírně zúžily i řady kolínské Toyoty nebo nošovické Hyundai.
Část úspor Škoda reinvestuje do umělé inteligence (AI), kterou nahrazuje některé odchozí zaměstnance. „Rozhodli jsme se, že již nebudeme povolovat žádné procesy bez AI,“ řekl v lednovém rozhovoru pro e15 Holger Peters, člen představenstva Škody zodpovědný za oblast financí.
Je možné, že Škoda bude muset šetřit ještě mnohem více. Mateřský koncern Volkswagen totiž hodlá výrazně zesílit tlak na úspory napříč svými automobilkami. Šéf VW Oliver Blume totiž hodlá zrušit celosvětově až sto tisíc pracovních míst, tedy dvojnásobek dosud avizovaného počtu propuštěných a asi patnáct procent současného stavu, napsal Manager Magazin. Volkswagen pro agenturu DPA potvrdil, že zvažuje komplexní transformaci. Agentura Reuters hovoří o možných největších změnách, jaké kdy v automobilovém sektoru nastaly.
Problém představují hlavně neefektivní závody v Německu, naopak zásadní dopady na Škodu se jeví jako spíše nepravděpodobné. Zvyšuje tržby, provozní zisk a s návratností tržeb přes osm procent patří k nejvýdělečnějším ve svém segmentu, byť očekává pokles marží. „Na elektrických vozech stále nejsou takové jako na těch spalovacích,“ zopakoval člen představenstva Škody Martin Jahn tento týden.
Právě snížením počtu zaměstnanců chce automobilka hrozící pokles marží částečně vyvažovat. Průměrná mzda zaměstnanců automobilek v Česku loni rostla o sedm procent na 79 tisíc. Zaměstnanci dodavatelů inkasují méně, loni si polepšili o pět procent na 53 tisíc. Průměr celého odvětví loni činil 63 tisíc, ten celorepublikový byl asi o čtrnáct tisíc nižší.
V řadách dodavatelů nicméně zaměstnanců ubývá. Mezi roky 2023 a 2025 se jejich počet snížil z 84 tisíc lidí na 79. Řádově o stovky méně pracovníků v posledních letech hlásí firmy jako Brano, Bosch nebo Continental, jedná se však o mírné poklesy.
„Tržby dodavatelů v Česku stagnují, loni klesly o půl procenta na šest set miliard korun, zatímco náklady na mzdy, energie a na materiály rostou. Musíme hledat nové obchody i v segmentech elektrických vozů. Nicméně není souměřitelné, že poroste počet zaměstnanců i objem výroby. Ta čísla půjdou určitě dolů,“ domnívá se Miroslav Dvořák, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a předseda divize dodavatelů.
Pokud by automobilky přešly výhradně na výrobu čistě elektrických vozů, jeho podnik Motor Jikov by přišel asi o čtyřicet procent z dvoumiliardových tržeb a propustil by řádově stovky z asi 850 zaměstnanců. „Stejně by museli postupovat i naši dodavatelé,“ domnívá se Dvořák.
Ačkoliv v „autolandu“ míst i lidí ubývá, o práci se Češi bát nemusejí. Česko mělo loni nejnižší míru nezaměstnanosti z celé EU, necelá tři procenta, zatímco sedmadvacítka vykázala šest procent, tedy meziroční nárůst o desetinu procentního bodu, uvedl Eurostat. Jestli tuzemskou ekonomiku jako celek v současnosti něco brzdí, je to příliš nízká nezaměstnanost.
„Především u pracovní síly je výhled do budoucna chmurný. O vyprázdněném trhu práce a chybějících zaměstnancích se v Česku mluví už dlouho a to, jak rychle trh práce doslova pohltil několik set tisíc Ukrajinců, je toho důkazem. Existují sice oblasti nevyužitého potenciálu, zejména u žen s malými dětmi a starších pracovníků, jejich využití ovšem brzdí mimo jiné nedostatek flexibility u zaměstnavatelů a nedostatečně rozvinutý systém zkrácených úvazků. Ani v těchto případech ale není potenciál bezedný,“ analyzuje výhled v newsletteru 11am Tomáš Dvořák, ekonom z britské poradenské společnosti Oxford Economics.
Cesta k větší produktivitě podle něj vede přes investice do vzdělání, vědy, výzkumu, inovací a do základní infrastruktury, po níž volá i český automobilový průmysl. Některé automobilky směrují část investic do takzvaných humanoidů. Roboty, kteří svou konstrukcí a pohybem vzdáleně připomínají lidi, testují – někdy i v reálném provozu – například v BMW, Mercedes-Benzu, Tesle, Toyotě nebo v čínské Geely.
