Evropská centrální banka zahajuje obrat v měnové politice. Její další kroky ale musí zůstat opatrné

Centrum Frankfurtu nad Mohanem, včetně sídla ECB, vykreslené umělou inteligencí Midjourney

Centrum Frankfurtu nad Mohanem, včetně sídla ECB, vykreslené umělou inteligencí Midjourney Zdroj: E15/Midjourney

Evropská centrální banka zpravidla nezahajovala obrat v měnové politice jako první. A když už se k tomu párkrát odhodlala, skončilo to většinou neslavně. Například v dubnu 2011 se vydala s úroky poprvé po velké finanční krizi nahoru, jen aby ještě v listopadu téhož roku otočila a začala je opět snižovat. Proto se na její současný krok dívají investoři s notnou dávkou obezřetnosti. Správce peněz také trápí otázka, jakou míru divergence vůči Fedu si frankfurtská instituce může dovolit.

Banka poprvé od září 2019 poslala úroky dolů. Snížení sazeb o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta bylo prakticky jisté. Šéfka ECB Christine Lagardeová své záměry trhům s předstihem telegrafovala a do určité míry se k nim zavázala. Od září, kdy ECB zvedla úroky naposledy, došlo k hmatatelnému dezinflačnímu progresu, a tak se banka rozhodla restrikce mírně rozvolnit. Frankfurtská instituce však rozhodně nedeklarovala konečné vítězství nad inflací a z tohoto důvodu bude k dalšímu nastavení politiky přistupovat s rozmyslem.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!