Francii hrozí bezprecedentní prezidentský souboj. Průzkum ukázal scénář, kterého se mnozí obávají
- Ve Francii sílí riziko souboje dvou radikálů: Jordana Bardelly a Jean-Luca Mélenchona, píše businessový newsletter 11am.
- Politický střed se štěpí a ztrácí šanci postavit silného kandidáta.
- Pro většinu voličů by šlo o scénář, který dál prohloubí krizi země.
Minulý týden začala ve Francii nahlas tikat časovaná politická bomba. Země, kterou už za 11 měsíců čeká volba nového prezidenta, si možná nakonec bude vybírat mezi kandidátem krajně pravicového Národního sdružení a předsedou nacionalistické, euroskeptické a ultralevicové strany Nepoddajná Francie.
Podle nejnovějšího předvolebního průzkumu pro rádio RTL by totiž do druhého kola voleb postoupil nynější předseda Národního sdružení Jordan Bardella – korunní princ strany Marine Le Penové a aktuálně nejoblíbenější politik v zemi – a Jean-Luc Mélenchon, kovaný levičák, jenž za svůj politický vzor považuje Fidela Castra.
Za Mélenchonův vzestup může roztříštěnost středopravicového politického bloku, jehož kandidáti mezi sebou soupeří a vzájemně si ubírají hlasy, místo aby se snažili přijít s jedním silným nominantem. Scénář, který konzervativní centristický kandidát Édouard Philippe nazval „noční můrou“ většiny voličů, opět poukazuje na hlubokou politickou krizi, v níž se druhá největší ekonomika Evropské unie nachází.
To, že první kolo voleb vyhraje krajně pravicový kandidát – ať už Bardella, nebo Le Penová –, bylo zřejmé už dlouho. Mnoho Francouzů se však utěšovalo tím, že ve druhém kole nakonec převáží hlasy pro zástupce umírněnější pravice, jehož by byli ochotni podpořit i středolevicoví voliči.
Chvíli se zdálo, že takovým kandidátem bude právě bývalý předseda vlády – republikán Édouard Philippe. Koncem května ale svou kandidaturu oznámil také sedmatřicetiletý centrista Gabriel Attal, který se v roce 2024 stal na sedm měsíců nejmladším premiérem v novodobé historii Francie.
Attalova kariéra je nerozlučně spjata s prezidentem Emmanuelem Macronem: byl jednou z nejviditelnějších postav vlád během obou jeho volebních období. Spojení s nepopulárním prezidentem mu však může u mnoha voličů spíše uškodit.
V každém případě se jeho vstupem roztříštily hlasy umírněného politického středu, kde kromě Attala a Philippa bojuje o přízeň voličů ještě europoslanec a sociální demokrat Raphaël Glucksmann. Všichni tito tři „rozumní“ politici by podle průzkumu RTL po prvním kole prezidentských voleb vypadli. Postoupil by tak Bardella s Mélenchonem.
Uhlazený mladík versus rozzlobený revolucionář
Rozdíl mezi oběma muži snad nemůže být markantnější. Třicetiletý Bardella se na veřejnosti neukáže jinak než v perfektně padnoucím obleku, snaží se přiblížit byznysovým elitám a navzdory sociální politice své strany prosazuje principy volného trhu. U voličů sbírá body také sliby, že omezí imigraci, zruší dvojí občanství nebo zastaví výstavbu mešit.
Naproti tomu Mélenchon, který se ve francouzské politice pohybuje už od sedmdesátých let a na prezidenta kandidoval již třikrát, působí neuhlazeně a rozevlátě. Tento zapřisáhlý nepřítel globalizace, jenž své publikum občas osloví „soudruzi“, proslul jako urputný diskutér, který nejde pro urážku daleko. Svým kritikům tyká a neváhá se s nimi kdykoli pohádat ve studiu nebo na ulici. Jeho kritici jej proto obviňují z „brutalizace“ politiky.
Za zdroj většiny problémů ve společnosti považuje kapitalismus a fascinují jej levicoví latinskoameričtí autoritáři jako Fidel Castro či Hugo Chávez. Systematicky prosazuje levicová témata jako zvýšení minimální mzdy, zdanění bohatých, dostupné bydlení a nárůst důchodů. Zároveň bojuje o to, aby Francie vystoupila z NATO.
Mélenchona podporuje zejména dělnická třída a imigrantské komunity. I ve svých 74 letech se překvapivě dobře orientuje na sociálních sítích a brilantně jich využívá, což mu vynáší obdiv i mnoha mladých voličů. Stojí také neochvějně na straně Palestiny. Izrael opakovaně obvinil z genocidy a kvůli tomuto svému postoji si vysloužil obvinění z antisemitismu, které však odmítá.
Pokud by příští rok skutečně postoupil do druhého kola voleb, podle většiny průzkumů by v souboji s Bardellou utrpěl drtivou porážku.
Potenciální střet mezi Mélenchonem a Bardellou (popřípadě Le Penovou, pokud by jí soud nakonec přece jen dovolil kandidovat) je něco, na co se oba tábory již dlouho připravují. Mélenchon už posledních několik let opakuje, že se tradiční středopravé a středolevé strany rozpadají, takže se nakonec jistě utká s krajní pravicí ve stylu „my proti nim“.
Představitelé Národního sdružení v čele s Bardellou naopak očekávají, že do druhého kola prezidentských voleb postoupí buď Mélenchon, nebo jiný levicový kandidát. Obě strany už nějakou dobu vedou na sociálních sítích vyhrocené spory o ekonomice a migraci – dvě témata, na která mají radikálně odlišné názory.
















