Inflace v eurozóně brzdí, v Česku překvapivě nabrala na tempu. Snížení sazeb se odkládá
Inflace v eurozóně v květnu zpomalila z dubnových 2,2 procenta na 1,9 procenta. Zvolnilo i tempo jádrové inflace, a to na 2,3 procenta. Na výsledku se částečně odrazil efekt načasování Velikonoc, které v letošním roce připadly na duben, zatímco v loňském roce na březen.
Velikonoce vždy vedou ke zrychlení tempa růstu cen zájezdů a ubytování v daném měsíci a k jeho následnému zpomalení v měsíci následujícím. Nejinak tomu bylo v letošním roce, což bylo patrné především na inflaci v oblasti služeb, která zpomalila v meziročním srovnání z dubnových 4,0 procenta na 3,2 procenta v květnu.
Příznivý bude podle odhadu mě i mých kolegů z Komerční banky i další vývoj, když předpokládáme, že celková inflace v eurozóně do konce roku zpomalí na 1,5 procenta. To bude dáno především nižším mzdovým růstem v kombinaci s vyšší produktivitou, nedávným posílením eura vůči americkému dolaru a nižšími velkoobchodními cenami energií, které se pomalu dostávají až ke koncovým spotřebitelům.
Mzdový růst by měl podle našeho odhadu zpomalit ze 4,4 procenta v prvním čtvrtletí letošního roku na 3,0 procenta v tom závěrečném. Evropská centrální banka má tedy dveře k dalšímu uvolňování měnových podmínek zcela otevřené.
Složitá situace v Česku
O něco složitější situaci má Česká národní banka. Tuzemská inflace v květnu překvapila výrazně vyšší úrovní. V meziročním vyjádření růst spotřebitelských cen zrychlil z dubnových 1,8 procenta na 2,4 procenta. Zatímco v dubnu meziroční inflace skončila 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB, v květnu se již nacházela 0,1 bodu nad ní.
Za tímto vývojem stál především silný růst cen potravin, které při započtení cen všech nápojů a tabákových výrobků v květnu meziměsíčně vzrostly v průměru o 1,3 procenta. Meziročně pak byly vyšší o více než 4,0 procenta. Vyšší pak zřejmě byla i jádrová inflace. Zde náš předběžný odhad počítá s jejím zrychlením z dubnových 2,6 procenta na 2,9 procenta v květnu, čímž by se dostala do blízkosti horní hranice tolerančního pásma centrální banky.
Na další zrychlení jádrové inflace ukazuje také vývoj cen služeb, jejichž tempo meziročního růstu se v květnu zvýšilo ze 4,7 procenta na 4,9 procenta. To vše dohromady snižuje možnost, že ČNB v nejbližších měsících přijde s dalším snížením úrokových sazeb. Doposud jsme v KB počítali s tím, že k tomuto kroku banka sáhne v srpnu a v listopadu, čímž by se repo sazba dostala ze současných 3,5 procenta na terminální 3,0 procenta. Vzhledem ke zveřejněným datům se však nad srpnovým snížením sazeb vznáší otazník.
