Nechceme jen prodlužovat život, ale zachovat jeho kvalitu, říká vědkyně ze Sotia vyvíjející léčbu rakoviny

Martina Novotná pracuje v Sotio Biotech ze skupiny PPF s molekulami, které mají cíleně ničit rakovinné buňky.

Martina Novotná pracuje v Sotio Biotech ze skupiny PPF s molekulami, které mají cíleně ničit rakovinné buňky. Zdroj: e15

Diskuze (0)
  • Martina Novotná pracuje v Sotio Biotech ze skupiny PPF s molekulami, které mají cíleně ničit rakovinné buňky.
  • V podcastu Business Club popsala, proč vývoj nových terapií trvá i 15 let nebo s jakými stereotypy se ženy ve vědě potýkají.
  • Vedle vědy se věnuje i dětem vězněných rodičů a pomáhá ve vinařství na jižní Moravě.

Rakovina není jediná nemoc, ale má desítky různých podtypů. Právě na tuto různorodost se zaměřuje výzkum společnosti Sotio Biotech ze skupiny PPF, kde vědkyně Martina Novotná pracuje na vývoji takzvaných antibody-drug conjugates (ADC), tedy cílených léčiv proti rakovině. „Protilátka funguje jako navigace, která rozpozná znak na rakovinné buňce a navede chemoterapii přímo k ní,“ popsala Novotná v podcastu Business Club. Výhodou podle ní je, že léčba nepoškozuje zdravé tkáně tak jako klasická chemoterapie.

Novotná působí v preklinickém výzkumu, tedy v úplně první fázi vývoje léčiv. Její tým testuje velké množství molekul a vybírá ty, které mají největší šanci uspět v dalších letech vývoje. „Nechceme mít dokonalou molekulu, ale co nejrobustnější data, abychom mohli přejít do klinické fáze a podávat léčivo pacientům,“ vysvětlila. Celý proces od prvního testování po schválený lék podle ní běžně trvá deset až patnáct let.

„Starý pán s bílým plnovousem“

Do vývoje léčiv už výrazně vstupuje i umělá inteligence. Vědcům pomáhá analyzovat rozsáhlá data nebo hledat biologické rozdíly mezi zdravými a rakovinnými buňkami. „Je to super pomocník, ale stále má hlavní slovo člověk. Musíme posoudit, jestli je návrh biologicky relevantní a vůbec proveditelný v laboratoři,“ řekla Novotná.

Pro Novotnou je důležité také téma postavení žen ve vědě. Přestože v Sotiu tvoří ženy zhruba 70 procent zaměstnanců, v českém výzkumu jich je podle statistik výrazně méně. Problém vidí hlavně v nedostatečné flexibilitě a podpoře žen po rodičovské dovolené. „Studentek máme dostatek, ale čím výš v kariéře jdete, tím více se ženy ztrácejí,“ upozornila. Dodala, že stereotyp vědce jako „starého pána s bílým plnovousem“ už dávno neodpovídá realitě.

Vedle práce v laboratoři Novotná pomáhá také v rodinném vinařství svého manžela na jižní Moravě a dlouhodobě se věnuje dobrovolnictví pro děti vězněných rodičů „U dětí je ta odměna okamžitá. Když vám řeknou, že se s vámi cítí bezpečně, je to motůrek, díky kterému pak můžete dělat i vědu lépe,“ říká Novotná.

Co přesně umějí moderní cílené terapie proti rakovině a jak mají změnit budoucnost onkologie? A proč Martina Novotná říká, že děti vězněných rodičů často nesou trest za něco, co samy neudělaly? Poslechněte si celý Business Club na začátku článku.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů