Kdo si ochočí čipy, ovládne budoucnost. A může to být i Česko
V Česku je dnes na vzestupu obor, o kterém mnozí donedávna ani netušili, že u nás existuje. Až zprávy o nedostatku čipů nám připomněly, že zde máme výzkumné, technologické i výrobní zázemí, na němž můžeme postupně stavět obor budoucnosti. Pojďme si ukázat, proč je na evropské polovodičové mapě Česko stále viditelnější a co to pro nás znamená.
Česko má v polovodičovém segmentu několik světově špičkových firem v oblasti návrhu nových polovodičových řešení, vývoje a výroby polovodičových součástek a zařízení pro polovodičový průmysl. Tyto společnosti se propojením v Českém národním polovodičovém klastru staly základem pro rozvoj funkčního polovodičového systému, který reálně propojuje akademickou sféru, startupy, průmysl a veřejné instituce. Synergie ve spolupráci různorodých subjektů, vysoce kompetentních ve svých dílčích oblastech, je klíčem k příležitostem, abychom v následujících letech vyrostli ve významného hráče na evropské i globální úrovni.
Podle nedávno zveřejněné zprávy OECD (Mapping the semiconductor value chain) patří Česko v několika oblastech polovodičového hodnotového řetězce k evropské špičce. Vynikáme zejména v oblasti vývoje sofistikovaných analytických nástrojů, mikroskopie, optiky a pokročilých senzorických systémů. Červnová zpráva Evropské komise Digital Decade (Digital Decade 2025: Country reports) zase vyzdvihuje roli Českého národního polovodičového klastru (CNSC), který se stává expertní autoritou, architektem a hybatelem aktuálního rozvoje polovodičového systému v úzké vazbě na implementaci evropského aktu o čipech.
Onsemi i Codasip posunují Česko dál
Vedle známých světových společností, jako je například Onsemi s rozsáhlou výrobou, vývojem nových polovodičových technologií a návrhem čipů v Rožnově pod Radhoštěm a v Brně, vidíme rostoucí aktivitu i v oblasti výzkumu a transferu technologií. Letos v březnu vzniklo České polovodičové centrum, které se stává významným nástrojem pro naplňování cílů Národní polovodičové strategie.
Cílem centra je podpořit vznik polovodičových startupů a přispět k rozvoji středních a malých firem. Klíčovou rolí velkých firem, jako je třeba Onsemi, je pak sdílení průmyslových kompetencí a unikátního technologického know-how a pomoci tak menším českým firmám k růstu v rámci komplexního polovodičového hodnotového řetězce.
Inspirací v tomto směru může být úspěšná česká firma Codasip, která vznikla v roce 2014 a dnes se řadí mezi evropské lídry v oblasti RISC-V s celosvětovou aplikací vyvinutých procesorových architektur pro miliardy čipů. Mimochodem zakladatel Codasipu Karel Masařík se stal ředitelem nově vzniklého polovodičového centra. Aktuálně probíhají jednání o prodeji Codasipu a může jít o první velký a úspěšný exit v polovodičovém segmentu v českém kontextu.
Zajímavý příběh má také brněnské návrhové středisko Onsemi, které vzniklo v roce 1994 jako spin-off VUT ve spolupráci s belgickou výzkumnou organizací IMEC. Od roku 1997 pak středisko rostlo jako součást skupiny Alcatel a v roce 2006 už bylo nejvýznamnějším návrhovým střediskem AMI Semiconductor v Evropě. Od roku 2008 se AMIS stal součástí Onsemi a brněnské návrhové středisko se dvěma stovkami expertů je dnes světovým centrem excelence v oblasti polovodičových řešení inteligentního snímání. Vývojáři centra se svými sto padesáti mezinárodními patenty stojí za vedoucí pozicí Onsemi v oblastech senzorů pro automobilové a průmyslové aplikace.
Polovodiče jsou pilířem rozvoje umělé inteligence i kvantových technologií – tedy dvou klíčových oblastí, které budou formovat naši ekonomiku, konkurenceschopnost i bezpečnost v nadcházejících dekádách. A právě v těchto směrech má Česko reálný potenciál: od vývoje specializovaných čipů pro AIDC (AI Data Centers) a polovodičových systémů, které umožní vysoce účinné napájení energeticky náročné infrastruktury, přes komponenty pro kvantové technologie až po výzkumné zázemí na univerzitách, jako je VUT v Brně, Západočeská univerzita v Plzni nebo VŠB – Technická univerzita v Ostravě.
Okno příležitosti je časově omezené
Pokud chceme v evropském i v globálním kontextu obstát, musíme jednat důsledně – z pohledu účelných veřejných investic, podpory talentů, transferu technologií a industrializace výzkumu. Investice do polovodičového systému jsou sice nákladné, ale jejich racionální návratnost – ekonomická, technologická i geopolitická – je v dlouhodobém horizontu zcela jednoznačná a prokazatelná. Roli Českého národního polovodičového klastru vnímáme právě v rovině efektivního využití našich zdrojů pro dosažení maximálních možných přínosů. Kvantifikace našich plánů je vyjádřena hlavním cílem Národní polovodičové strategie ve ztrojnásobení výkonu našeho polovodičového průmyslu do roku 2029 (oproti roku 2024).
Současná doba přes řadu známých problémů a rizik vytváří atraktivní technologické šance, které se nám v tomto rozsahu už v budoucnu možná nikdy nenaskytnou, proto je nutné je uchopit včas. Bariéry pro vstup do nových technologických odvětví v čase rostou a co je možné dnes, bude zítra vyžadovat násobně větší zdroje. Jedná se o příležitosti nejen pro samotný polovodičový systém, ale vzhledem k jeho aplikačnímu rozsahu a provázanosti s tématy AI, kvantových technologií nebo s výzvami energetických systémů, rozhodně také pro celé Česko.
Autor je viceprezident Českého národního polovodičového klastru
