Chcete vyrábět čipy? Připravte si biliony, vzkázal v Praze bývalý šéf TSMC
Světové mocnosti se po výpadcích v dodavatelských řetězcích v době covidových omezení a v rámci rostoucího geopolitického hašteření snaží vybudovat vlastní ekosystémy výroby čipů a polovodičů. Jde o klíčové součástky, bez nichž nefunguje v podstatě nic moderního. Čipová produkce je ale globálně propojená pavučina. USA, Čína, Jižní Korea, Japonsko a Indie investují desítky až stovky miliard dolarů do lokalizace produkce. Evropská unie připravila Chips Act mobilizující až 43 miliard eur. Takové peníze ale stačit nebudou, varoval během své nedávné návštěvy Česka Konrad Young, bývalý šéf výzkumu a vývoje ve společnosti TSMC, největším zakázkovém výrobci čipů na světě, který je též profesorem na Tchajwanské národní univerzitě (NTU).
„Pokud byste chtěli vybudovat lokální dodavatelský řetězec zaměřený na polovodiče, jen v Evropě by to vyžadovalo jednorázové náklady asi 330 miliard dolarů,“ spočítal Young. „Poté by bylo nutné udržet pravidelné roční investice na 25 až 60 miliardách dolarů. Dělat všechno lokálně není jednoduché,“ doplnil.
Young přidal i globální číslo. Aby svět fragmentoval globální řetězce do svých regionálních hubů, byly by nutné náklady asi 1100 miliard dolarů.
Komplexita výroby čipů je obrovská, lidstvo zřejmě zatím nic tak sofistikovaného nevymyslelo. Jen ASML, monopolní nizozemský dodavatel strojů pro EUV litografii používaných pro výrobu nejpokročilejších čipů, má tisíce subdodavatelů včetně třeba přerovské Meopty.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
