Konec zlata coby jistoty. Válka v Zálivu odhalila slabiny drahého kovu

Geopolitické napětí a nejistota na světových trzích obvykle způsobují úprk investorů ke zlatu. Drahý kov ale v uplynulých měsících přestal plnit roli bezpečného přístavu: bez ohledu na válku v Perském zálivu ho nejspíš čeká nejhorší čtvrtletí za poslední čtyři roky. 

Minulý čtvrtek propadla cena zlata až na 4080 dolarů (85 tisíc korun) za trojskou unci (31,1 gramu), tedy na nejnižší úroveň za posledního půl roku. Přitom na konci února spustily Spojené státy a Izrael útoky proti Íránu, kvůli kterým došlo k přerušení přepravy přes Hormuzský průliv, klíčovou přepravní tepnu pro energetické i jiné suroviny. To způsobilo energetickou krizi a nárůst inflace. 

Za druhé čtvrtletí zlato zatím ztrácí zhruba sedm procent a má tak nakročeno k nejslabší kvartální výkonnosti od třetího čtvrtletí roku 2022. Přitom ještě v lednu vystoupala cena trojské unce na historický rekord – 5600 dolarů. Od té doby je téměř 23 procent pod touto úrovní.

Že trh se zlatem nyní reaguje jinak, než bylo v minulých letech obvyklé, dokládá také situace tohoto týdne. Poté, co se o víkendu Spojené státy a Írán dohodly na ukončení útoků a postupném otevření Hormuzského průlivu, se zvedla cena o šest procent na aktuálních 4300 dolarů. V minulosti by přitom takové uklidnění znamenalo spíš propad kurzu žlutého kovu dolů.  

Ve hře je technologická horečka

Co se to na trhu tedy děje? Proč se zlato nechová tak, jak bývá během válek a krizí obvyklé? Vysvětlení je třeba hledat u jiných finančních aktiv. Investory totiž lákají rostoucí dluhopisové výnosy nebo silný růst akcií amerických technologických firem. 

Roli sehrálo i bezprecedentní posílení zlata na začátku roku, k němuž výrazně přispěli také drobní investoři. Pokud cena nějakého aktiva vystoupá nad jeho férovou hodnotu, pak toto aktivum často přestává plnit svou tradiční funkci. To se projevilo při zahájení útoků na Írán. V počáteční fázi došlo k výprodejům na trzích. To obzvláště zasáhlo burzovní obchodníky, kteří kupují akcie na takzvanou páku – neboli použijí část vlastních peněz a na zbytek si půjčí.  

Tato strategie přináší nadstandardní zhodnocení v dobách růstu, ale v časech poklesu naopak prohlubuje ztráty. Mohou nastat takzvané margin cally – situace, kdy jsou investoři kvůli propadům cen nuceni dorovnat část prostředků z vlastních zdrojů, jinak je jejich investice automaticky odprodána.

Aby nemuseli celou pozici ukončit se ztrátou, tak vykryjí margin call prodejem jiných aktiv. A s ohledem na předchozí růst zlata se v mnoha případech rozhodli právě pro toto aktivum. Právě kvůli tomu, že se žlutý kov začal používat k dorovnávání margin callů, pohybuje se jeho cena od vypuknutí války na Blízkém východě ve stejném směru jako akcie.   

Dluhopisoví rivalové

Válka, problémy s dopravou a zdražení ropy a dalších komodit zrychlují v západních zemích inflaci. Například ve Spojených státech rostly spotřebitelské ceny v květnu meziročním tempem 4,2 procenta, což je nejvíc za poslední tři roky. Investoři tak nyní očekávají, že Fed a další světové centrální banky zdraží půjčky, aby inflaci opět zkrotili. Ještě před válkou přitom sázeli na snižování výpůjčních nákladů.

To se promítá do vyšších výnosů vládních dluhopisů. Například americký vládní bond se i nyní po oznámení dohody mezi Íránem a USA obchoduje s výnosem 4,4 procenta, zatímco před vypuknutím války to bylo pouze 3,9 procenta.

Vyšší dluhopisové výnosy zlatu taktéž škodí. Obě tato aktiva totiž v běžných podmínkách sehrávají roli bezpečných přístavů. Ale existuje mezi nimi konkurenční vztah. Zlato svým držitelům nepřináší žádné průběžné příjmy. Investoři si ho proto pořizují zejména v době, kdy jsou dluhopisové výnosy nízké – v takovém případě totiž nepřicházejí o tak výrazný alternativní výnos. Naopak při vysokých výnosech mají investoři hledající bezpečí důvod upřednostnit spíše dluhopisy, protože jim tyto cenné papíry nabízejí atraktivní úroky. 

Zbraň proti dolaru

Válka v Íránu odhalila ještě jeden zajímavý jev. Centrální banky v rozvojových zemích, klíčoví kupci zlata z posledních let, se žlutého kovu ve velkém zbavovali, aby mohly bránit kurz svých měn. Pokud totiž trhy zachvátí panika, mají měny méně rozvinutých států tendenci silně oslabovat proti dolaru.

Oslabování měn může být obzvláště bolestivé pro země, které jsou dovozci ropy, za niž se platí v dolarech. Pokud kvůli válce rostl kurz ropy a k tomu ještě posiloval dolar, bylo to pro dovozce dvojitou ránou.

Z tohoto důvodu prodávala zlato například turecká centrální banka. Ta podle deníku Financial Times odprodala ze svého portfolia zlato v objemu 20 miliard dolarů.

SpaceX vysává likviditu

V neposlední řadě nehraje zlatu do karet ani prodej akcií aerokosmické firmy Elona Muska SpaceX. Ten se odehrál minulý týden, když firma vstoupila na burzu a celkově od investorů získala 86 miliard dolarů. Akcie zažívají strmou jízdu a od zahájení obchodování minulý pátek posílily o 47 procent. Burzovní debuty za desítky miliard dolarů pro nadcházející týdny plánují také dvě skupiny zaměřené na vývoj AI – Anthropic a OpenAI. A protože žlutý kov v posledním roce nakupovali spekulativněji orientovaní investoři, kterým se ve zlatě příliš nedaří, mohou nyní hledat pro svůj kapitál lepší umístění.

Není náhoda, že zlato pokleslo na nejnižší cenu za posledního půl roku těsně před uvedením akcií SpaceX na burzu: investoři si pro nákup nového titulu potřebovali uvolnit kapitál. Ze stejných důvodů vyprodávali i kryptoměny nebo akcie některých výrobců čipů. Během samotného IPO přišly od drobných investorů objednávky v hodnotě 100 miliard dolarů. Pokud stejný investorský zájem vzbudí debuty SpaceX a Anthropicu, je pravděpodobné, že zlato bude dál oslabovat.