Léky na obezitu mění ekonomiku a mohou posílit udržitelnost veřejného zdravotnictví
- Léky na hubnutí představují zásadní průlom v léčbě obezity, která postihuje dvě třetiny dospělých Čechů.
- Klíčovou otázkou je financování. Řešením může být využití fondů prevence zdravotních pojišťoven.
- Obezita má obrovské ekonomické dopady, ale účinná léčba může snížit výskyt chronických onemocnění a zvýšit produktivitu.
Léky na hubnutí v současnosti pronikají na český trh a spolu s další léčbou slibují zásadní posun v boji proti obezitě a souvisejícím chronickým onemocněním, které ročně stojí zdravotní systém desítky miliard korun. Podle klinických studií i doporučení Světové zdravotní organizace (WHO) představují léky účinný způsob, jak léčit nadváhu a obezitu, kterými u nás podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) trpí dvě třetiny dospělé populace.
S tím zároveň vyvstává otázka, jak lze jejich širší využití financovat. Klíčové je nezatížit veřejné zdravotnictví, které aktuálně není v dobré ekonomické kondici, a přitom plně využít přínosy, které antiobezitika nabízí. Vhodnou formou financování mohou být fondy prevence zdravotních pojišťoven, které by mohly uhradit část nákladů na léčbu a snižovat tím výdaje zdravotního systému spojené s obezitou.
Podíl obézní populace celosvětově roste už od padesátých let minulého století, a to hlavně v důsledku sedavého životního stylu a nezdravé stravy, přičemž za významný faktor jsou považovány ultra-zpracované potraviny. Světovými lídry na trhu s léky na hubnutí se postupně staly dánský Novo Nordisk se svým průlomovým lékem Ozempic a americká Eli Lilly, která se díky úspěchu léků Zepbound a Mounjaro loni stala první farmaceutickou firmou na světě, jejíž tržní hodnota překročila bilion dolarů.
Léčiva obou firem si postupně nacházejí cestu i na český trh, kde mohou představovat součást účinné léčby, která snižuje riziko následných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a onkologická onemocnění, diabetes 2. typu a další civilizační choroby, a tím také ulehčit přetíženému zdravotnímu systému.
Revoluce jménem antiobezitika
Farmaceutický průmysl se pokoušel o vývoj léků na hubnutí už v průběhu minulého století, kdy po nich rostla poptávka s tím, jak se v populaci zvyšoval podíl obézních pacientů. Podle WHO se výskyt obezity u dospělých mezi lety 1990 a 2022 zdvojnásobil a u dospívajících dokonce zečtyřnásobil.
Základy dnešních léků na hubnutí položili výzkumníci v devadesátých letech při vývoji léků na cukrovku, když experimentovali s hormonem GLP-1. Ten podporuje uvolňování inzulinu a stabilizuje hladinu cukru v krvi, čímž navozuje pocit sytosti a usnadňuje hubnutí.
Průkopníkem v odvětví léků na hubnutí se nejprve stal Novo Nordisk, jehož vedoucí pozici následně převzala Eli Lilly. Pozornost obou firem se dnes začíná obracet k vývoji léků na hubnutí ve formě pilulek, protože léky se dnes aplikují injekčně. Ty odborníci vzhledem ke snadnějšímu užívání označují za „svatý grál“ v léčbě obezity a začínají s jejich distribucí na americkém trhu.
Ekonomické náklady obezity
S tím, jak se léčba rozšiřuje, lze očekávat, že budou dopady léků viditelnější i v ekonomických datech. Jejich efekt by se měl kromě změny spotřebitelských preferencí projevit i ve snížení výskytu nemocí jako je diabetes 2. typu, kardiovaskulární nebo onkologická onemocnění a vůbec v celkovém růstu produktivity.
Podle analýz OECD dosahují celkové ekonomické náklady obezity v členských státech v průměru 3,3 procenta hrubého domácího produktu. Celkové společenské náklady obezity v České republice byly podle odhadů v roce 2018 vyčíslené na 40,8 miliardy korun, z čehož jsou 14,5 miliardy korun přímé náklady ve zdravotnictví a 26,3 miliardy korun nepřímé náklady související se ztrátou produktivity.
Data ÚZIS rovněž potvrzují, že obezita společně se stárnutím populace představuje systémové riziko pro české zdravotnictví a systém veřejného zdravotního pojištění. Trend je alarmující zejména u dětské populace, v níž trpí obezitou 12 procent dětí, což je čtyřikrát více než v devadesátých letech. Odborníci se shodují na tom, že je nutné s mladou generací systematicky pracovat a posílit edukaci ve školách, jinak bude české zdravotnictví zatíženo mladými pacienty, kteří trpí chronickými nemocemi již v produktivním věku.
Bez zásadní změny podle predikcí podíl lidí s obezitou a souvisejících chronických onemocnění poroste. Podle modelu bývalého rektora Vysoké školy ekonomické Richarda Hindlse budou výdaje státu spojené s obezitou už v roce 2035 celkem 313 miliard korun. V případě, že by se podíl Čechů s nadváhou snížil o 10 procentních bodů, výdaje na léčbu by klesly o téměř 60 miliard korun.
Cestou vpřed jsou fondy prevence
Rozšíření antiobezitik může pomoci udržitelnosti zdravotního systému. I proto WHO vyzývá, aby se léky zpřístupnily širšímu okruhu lidí, právě kvůli tomu, že mají v kombinaci se změnami stravovacích návyků a zapojení pohybových aktivit velký potenciál epidemii obezity řešit.
Přístup k nim je ale komplikovaný a v České republice se nyní vede debata o financování prevence a léčby obezity. K tomu na Ministerstvu zdravotnictví vzniká pracovní skupina, která propojuje odborníky napříč klinickými obory, jejíž úkolem je lépe definovat rizikové skupiny pacientů a nastavit vhodný systém zdravotní péče. Vzhledem k množství pacientů a aktuální finanční situaci systému veřejného zdravotního pojištění, je však jejich plná úhrada pouze těžko představitelná.
Cestu mohou představovat fondy prevence zdravotních pojišťoven, skrze které by mohly být antiobezitika pacientům částečně hrazena. Nemusí přitom dojít k navýšení výdajů, ale pouze umožnit jejich čerpání pro tyto účely. Jejich využití je navíc možné podmínit například návštěvami lékaře či nutričního terapeuta, ale i plněním konkrétního ukazatele jako je redukce hmotnosti.
Zahrnutí do fondů prevence nevyžaduje složitá jednání se zdravotními pojišťovnami ani Státním ústavem pro kontrolu léčiv tak jako plošné nárokové úhrady. Pro pojišťovny navíc využití fondů prevence představuje rychlou a flexibilní možnost, jak léčbu obezity řešit.
Takovou praxi zavedla už Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, která svým pojištěncům umožňuje čerpat až dva tisíce korun ročně na nákup antiobezitik v případě, že léčba probíhá pod vedením lékaře.
Příspěvek tedy cílí na pacienty, kteří aktivně vyhledávají možnosti terapie a pro léčbu antiobezitiky se dobrovolně rozhodli. Nasazení farmakoterapie se zdá být efektivnější možností než například úhrada aplikace Kalorické tabulky, na kterou je z fondů prevence u Vojenské zdravotní pojišťovny možné získat až 899 korun.
Benefity bude možné v budoucnu zvyšovat spolu s tím, jak se plně projeví jejich efektivita a úspora pro zdravotní systém.
Autor je ekonom Prague Finance Institute

















