Ověřená cesta

Jan Troják
Současná doba vybízí k novým modelům investování do veřejné infrastruktury

Dnes, kdy jsou dlouhodobé úrokové sazby na minimu, stavební sektor vyhledává zakázky a je flexibilní v kapacitách i přijímání rizik, by měla kulminovat investiční činnost ve veřejné infrastruktuře. Přesto tomu tak není. Je ale škoda nevyužít tuto situaci k financování projektů s nejvyšší přidanou hodnotou, tedy nejvyšším společenským výnosem na jednu investovanou korunu. Tyto investice jsou pro-růstové a v kombinaci s vhodně strukturovaným dlouhodobým financováním, probíhá vlastní úhrada investičních nákladů až v produktivní době vybudované infrastruktury.
Když se soutěží nejenom na cenu dodání stavby ale i na cenu dlouhodobého provozu a údržby, tedy včetně tzv. nákladů životního cyklu, uchazeč není placen jen za „dodané kubíky stavby“ ale podle toho, jak je infrastruktura v období provozu dostupná uživatelům. Dochází k převodu odpovědnosti za náklady životního cyklu na dodavatele. Uchazeč výběrového řízení se nemůže koncentrovat pouze na co nejnižší cenu výstavby, ale je přirozeně nucen volit vhodný kompromis mezi co nejnižší cenou a zároveň budoucími reinvesticemi do udržení dostupnosti předmětné infrastruktury. Zatímco při klasických zakázkách na výstavbu je dodavatel obvykle placen v průběhu výstavby, v tomto případě zadavatel obvykle platí až po zprovoznění a společně s platbou za disponibilitu.
Situace na finančním trhu je nakloněna dlouhodobým investicím v českých korunách. Velké české banky jsou na tyto obchody připraveny a zúročí v nich své zkušenosti s financováním velkých infrastrukturních projektů. Komplexní přístup, snoubící kvalitní platební riziko státu s kvalitním performance rizikem dodavatele, je široce používaný v řadě evropských zemí a finanční sektor ho akceptuje jako ověřený a spolehlivý model. Umožňuje tak dostat do financování veřejné infrastruktury dlouhodobé finanční prostředky soukromého sektoru, které jsou poté splaceny veřejným sektorem v úzké návaznosti na její disponibilitu. V jistém ohledu zde dochází k souladu pohledu finanční instituce a zadavatele. Uvážíme-li, že finanční instituce poskytují i více než osmdesát procent investičních prostředků, je celková realizovatelnost projektů pod drobnohledem a to z mnoha úhlů pohledu včetně technického, právního a finančního. Zájmem finanční instituce je totiž budoucí ekonomická udržitelnost hospodaření projektové společnosti s cílem maximálně zajistit schopnost splácení finančních prostředků.