Pět let od brexitu: Britská ekonomika narostla dvakrát víc než česká. Po zohlednění kurzu překonala eurozónu
Srovnání vývoje velikosti ekonomik vždy naráží na to, jestli se zohlední vývoj jejich měn neboli směnného kurzu. Pokud jej ignorujeme, pak ze srovnatelných zemí EU od brexitu narostl HDP Británie (3 procenta) o něco méně než Francie (4 procenta), ale více než Německa (0 procent). Méně než celé eurozóny, ale dvakrát více než Česka. Žádná ekonomika ale není uzavřená. Moderní ekonomika prodává své výrobky do zahraničí a z něho si zase jiné věci kupuje. Po zohlednění kurzu ale naopak vzrostla britská ekonomika od brexitu více než eurozóna.
Vystoupení Velké Británie z EU, známé jako brexit, se uzavřelo právě před pěti lety. Vývoj britské ekonomiky od té doby není ani zdaleka tak katastrofický, jak jí bylo předvídáno. Přesto ale dnes mnozí tvrdí, že je na tom hůř, než by byla bez brexitu. To bohužel nelze z dat vyčíst. Ale můžeme zjistit, jaký byl skutečný vývoj HDP oproti ostatním zemím.
UK vs. CZ
Poslední údaje o výšce reálného HDP před brexitem jsou za poslední čtvrtletí roku 2019. Nejnovější spolehlivá data za třetí kvartál roku 2024. Když si velikost obou ekonomik srovnáme na stejnou úroveň na startovní čáře, vidíme, že od brexitu narostl český HDP kumulativně o 1,5 procenta, zatímco britský téměř dvojnásobně, o 2,9 procenta HDP. Přitom britská ekonomika uzavřela svou ekonomiku za covidu ještě více než česká a zažila kvůli tomu dvakrát hlubší propad než my. O to je celkový lepší výsledek zásadnější.
Spojené království, zejména po odchodu z EU, samo sebe srovnává především se zeměmi G7. V tomto srovnání kumulativní růst není, pravda, nijak oslnivý. Toto však není jediné možné srovnání. Otázkou při porovnávání různých zemí vždy je, v jaké měně HDP srovnáváme. Například všechna ta slavná srovnání o tom, jak ekonomika EU či eurozóny zaostává v růstu za USA, převádějí HDP na nějakou stejnou měnu, buď dolar, nebo euro. To můžeme udělat také.
UK vs. eurozóna
Srovnání HDP v nějaké stejné měně dovoluje porovnat, jak se proměnil mezinárodní význam ekonomiky. Je to něco jako, „kolik si toho ekonomika může dovolit mezinárodně“. A to je pro britskou ekonomiku mnohem důležitější ukazatel než třeba pro ekonomiku eurozóny. Británie je mezinárodně mnohem otevřenější ekonomikou než eurozóna, nejen v důležitosti vývozu a dovozu, ale i v jiných parametrech. Obchod v rámci eurozóny o mezinárodní otevřenosti nic neříká, stejně jako obchod mezi Anglií a Skotskem.
Pokud srovnáme například podle dat Světové banky vývoj HDP v Británii a eurozóně ve stejné měně, zjistíme, že navzdory hlubšímu poklesu za covidu narostla do roku 2023 britská ekonomika více než ekonomika eurozóny. Přepočítaná data za rok 2024 ještě nejsou k dispozici, ale vývoj se podle předběžných propočtů nijak nezmění.
Britská ekonomika samozřejmě čelí významným problémům. Stejně jako EU nebo eurozóna. Ale tvrzení, že bude po odchodu z EU paralyzována, protože přijde o obchodní vztahy, se nepotvrdila. Ani nemohla. Cla mezi EU a Británií neznamenají zastavení vzájemného obchodu. Jen jej prodražují o několik procent. Pokud na obchodu vývozce vydělá 20 procent, pak ho ani desetiprocentní clo nezastaví.
Na českém trhu se tak nakonec brexit projevil možná hlavně tím, že obchody Marks & Spencer a Iceland přestaly dovážet britské potraviny – prvně jmenovaný zatím jen čerstvé. To znamená, že to pro ně nebyl moc výhodný obchod ani před brexitem. Brexit tím ukazuje, že cla nakonec působí proti těm, kteří je zavádějí, ne nutně proti těm, na které jsou uvalena. Podle všeho tomuto začíná rozumět i prezident Trump, jehož cel se nyní Evropa obává.
Autor je datový ekonom Datarunu.
