Češi po covidu zchudli nejvíc v Evropě. Reálné mzdy se propadly o deset procent
Česká ekonomika se podle analýzy společnosti XTB stále vzpamatovává z těžkých dopadů pandemie, vysoké inflace a z energetické krize. Ačkoliv průměrná hrubá mzda ve třetím čtvrtletí 2024 dosáhla 45 412 korun, což znamená meziroční růst o sedm procent, reálná kupní síla obyvatel je stále o deset procent nižší než v roce 2019. „Tento výsledek řadí Česko mezi země s nejvýraznějším oslabením kupní síly v celé Evropské unii,“ upozorňuje hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Propad je podle Peterky hlubší než během finanční krize v roce 2008. Na vině je především inflace, která od roku 2020 kumulativně dosáhla 41 procent. Mezi další příčiny patří rigidita pracovního trhu a zvýšené náklady firem spojené s energetickou krizí.
Zbytek střední a východní Evropy roste
Zatímco Česko zaostává, tak mzdy v ostatních zemích v regionu rostou. Nejvíc od roku 2019 stoupla reálná mzda v Bulharsku, Litvě a v Chorvatsku. Zaměstnanci si přilepšili i v Maďarsku nebo v Polsku.
„Tyto země těžily z dynamického trhu práce a růstu produktivity, ale důležitou roli sehrály také faktory jako dohánění ekonomické úrovně vyspělejších zemí Evropy, nižší výchozí mzdová základna, investice a migrace pracovní síly,“ vysvětluje Peterka.
Zároveň upozorňuje na rizika méně zodpovědné fiskální politiky v zemích jako Polsko a Maďarsko. „V Polsku na rozdíl od Maďarska směřovaly investice správným směrem, což může díky tomu, i přes vyšší zadlužení, přinést větší zlepšení životní úrovně. Je ale nutné udržet rovnováhu mezi investicemi a rozpočtovou odpovědností,“ dodává.
Česká republika se tak svým vývojem řadí spíše ke skupině západních zemí, kde reálné mzdy klesaly, ačkoliv nikde není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku. Celkově se reálné mzdy na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. Podle Peterky to souvisí s citelnějším zpomalením ekonomiky, nižší flexibilitou mezd v některých západoevropských zemích a ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy vyšší srovnávací základnou.
Napětí na trhu práce
Česká republika si sice drží jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, ale mzdy se zotavují jen pomalu. Situaci na trhu práce totiž komplikují dlouhodobě identifikované překážky.
Mezi ty hlavní patří nízká mobilita pracovníků, složité podmínky pro zaměstnávání cizinců a nedostatečná kapacita předškolní péče. Vysoké zdanění nižších příjmů pak nutí část zaměstnanců přecházet do šedé ekonomiky.
„V některých regionech dominuje takzvaná monopsonní kultura trhu práce, kdy jediný velký zaměstnavatel ovládá trh a má výraznou vyjednávací sílu, což brzdí růst mezd a omezuje možnosti zaměstnanců,“ říká Peterka.
Pod tlakem na přidání
Podle prognózy XTB by měla nezaměstnanost v roce 2025 dále klesat, což bude tlačit mzdy směrem nahoru, protože zaměstnavatelé si budou muset více konkurovat, aby udrželi nebo přilákali pracovníky.
Na růst mezd může mít vliv i mezinárodní srovnání – čeští zaměstnanci vidí, že jejich kupní síla je ve srovnání s jinými zeměmi nízká, a proto si mohou říct o přidání, které pokryje jejich zvýšené životní náklady.
„Nominální mzdy by mohly v roce 2025 růst o šest až sedm procent, přičemž reálný růst by mohl dosáhnout 3,5 až 4,5 procenta díky zpomalující inflaci,“ říká Peterka. Nejrychlejší růst mezd očekává ve zpracovatelském průmyslu, zdravotnictví a ve vysoce specializovaných oborech.
Přesto zůstávají rizika, která by mohla růst mezd zpomalit – například současná stagnace německé ekonomiky, eskalace obchodní války s USA nebo geopolitické napětí kolem situace na Tchaj-wanu.
Co brzdí automatizaci?
Drahé vstupy a napjatý trh práce jsou teoreticky ideálním receptem na zvýšenou automatizaci a zlepšení produktivity. V praxi to ale podle hlavního ekonoma XTB naráží na celou řadu problémů.
Čeští zaměstnanci jsou totiž často málo ochotni měnit práci, některé firmy, které by měly zaniknout, stále přetrvávají, a nedostatečně rozvinutý kapitálový trh omezuje příliv zahraničních investic do automatizace.
„Firmy se navíc často rozhodují, zda svou výrobu nepřesunou do zemí s lepší infrastrukturou, předvídatelnějším pracovním prostředím a nižšími mzdovými náklady,“ říká Peterka.
Pozitivním trendem je naopak podle Peterky to, že v Česku stále roste zájem o investování. „Je vidět obrovský růst zájmu o vzdělávání v oblasti investic,“ říká Peterka. Lidé podle něj reagují na nejistotu, kterou přinesla inflace, a chtějí být lépe připraveni na možné budoucí krize.
Růst HDP v Česku letos zrychlí
Česká ekonomika by měla v roce 2025 zaznamenat zrychlení růstu HDP na úroveň kolem dvou procent. Tento vývoj bude podpořen stabilizací inflace a růstem reálných mezd, což oživí spotřebu domácností.
„Domácnosti začínají více otevírat peněženky, a to by mělo přispět k růstu ekonomiky," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Ekonomiku bude nadále pohánět hlavně domácí poptávka.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by k tomu měla přispět kombinace nižší inflace a solidního růstu průměrné nominální mzdy. „To se projeví v pokračujícím růstu reálné mzdy v české ekonomice,“ doplnil.