Protestujeme! Za lepší podmínky přišlo manifestovat 19 kurýrů z několika tisíc
Kurýrů rozvážejících hotové jídlo z restaurací či trvanlivé potraviny ze skladů jsou v Česku tisíce. Přesto na pondělní protest, který měl ambici zatlačit na mateřské společnosti a vynutit si lepší pracovní podmínky, přišlo přesně 19 z nich. Protest nevzbudil valný zájem ani na sociálních sítích.
„Nechceme si stěžovat, ale spíše upozornit na to, že se zde odehrávají události, jež nelze nazvat jinak než zlými a nespravedlivými,“ píší na úvod své petice organizátoři stávky, která měla vyvrcholit pochodem před sídla platforem Wolt a Foodora. To se ale nakonec nestalo a kolem poledne se stávkující kurýři kvůli nízkému počtu příchozích dobrovolně rozpustili.
Na Václaváku jich kolem jedenácté hodiny postávalo v hloučku jen pár. Po započtení Lubomíra Zaorálka se dostali organizátoři na 20 účastníků. Spíše než organizovaný protest vypadala skupina jako náhodné seskupení kurýrů s reprákem.
Jejich přáním bylo, aby je firmy typu Wolt zaměstnávaly na plný pracovní úvazek a byli tedy chráněni zákonem a měli právo na nemocenskou a dovolenou a aby se změnil způsob jejich ohodnocení a aby byl zastaven nábor nových kurýrů.
Pro Wolt pracuje sedm tisíc lidí, pro Foodoru jedenáct a řada z nich jezdí pro obě společnosti zároveň. Vyjádřit svou nesouhlas se současnými podmínkami tak přišlo zhruba 0,001 procenta kurýrů. Nicméně ani na internetu toto „hnutí“ nemá příliš silnou podporu, petici podepsala stovka lidí a ve skupině k organizaci protestu je 280 lidí.
Vysvětlením nesouladu mezi devatenáctkou protestujících kurýrů a jejich celkového absolutního počtu může být fakt, že jen desetina ze všech poslíčků Woltu pracuje více než 40 hodin týdně a kolem poloviny z nich jezdí dokonce méně než deset hodin týdně. Podstatná většina kurýrů nebere činnost pro zahraniční rozvážkové platformy jako práci na plný úvazek, ale třeba jako přivýdělek při studiu.
Tito lidé jsou tak v jiné pozici než ti, kteří se snaží uživit výhradně ježděním pro rozvážkové služby. Sociální a zdravotní pojištění za ně může například platit škola. Podle průzkumů, které interně provádějí samotné platformy, si ale stejně většina kurýrů přeje, aby mohli tuto práci vykonávat takzvaně na IČO – u Woltu 82 procent, v případě Foodory 87 procent.
Nelze tedy čekat, že by se Wolt a spol. rozhodly upravit podmínky. Šly by tím samy proti sobě. Také proto ani jedna z firem nemá potřebu na protesty reagovat plošnými změnami. Pokud protestující kurýři chtějí, aby byli bráni vážně, budou muset zapracovat na organizaci a formulaci splnitelných požadavků.
