Souboj o liberální Prahu mezi Piráty, Prahou sobě a STAN rozhodnou poprvé kompetence

Adam Scheinherr (Praha sobě)

Adam Scheinherr (Praha sobě) Zdroj: Facebook - A. Scheinherr

Diskuze (0)
  • O Prahu se tentokrát nemusí bojovat mezi liberálním blokem a ANO. Tvrdší souboj se odehraje uvnitř tábora, který hlavnímu městu dominuje.
  • Piráti vstupují do voleb zatížení bilancí Zdeňka Hřiba, zatímco STAN a Praha sobě sázejí na kompetenci a schopnost dotahovat velké projekty.
  • Průzkumy ukazují, že rozdíly mezi hlavními hráči nejsou velké. Rozhodnout tak může otázka, kdo Pražany přesvědčí, že umí město skutečně řídit.

Před čtyřmi lety vypadala pražská mapa jednoduše. Spolu, Piráti, Praha sobě a STAN obsadili 48 z 65 křesel, na ANO a SPD zbylo sedmnáct. Liberální tábor měl v hlavním městě drtivou většinu a mohl si vybírat, kdo s kým bude vládnout. Letos to bude znovu podobné, jen s jedním rozdílem. Hlavní bitva se nepovede o to, zda Prahu ovládne Babiš, ale o to, kdo z liberálního tábora přežije souboj s ideově blízkými konkurenty. A tahle bitva se poprvé rozhodne podle kompetence, ne podle hodnot.

Červnový průzkum NMS pro Novinky.cz dává STAN volební potenciál 43 procent, Spolu 39, Pirátům 28, ANO 25 a společné kandidátce Prahy sobě, KDU-ČSL a Zelených 22 procent. Potenciál není odhad výsledku, ale okruh lidí ochotných stranu vůbec zvážit. I tak vypovídá o něčem podstatném. Piráti, kteří v roce 2018 skončili těsně druzí a čtyři roky vedli město, dnes nejsou v liberálním prostoru první volbou. Jsou třetí za dvěma partnery, s nimiž seděli v radě. A to ještě nepočítám SEN Václava Lásky a Jsme Praha Lukáše Wagenknechta, které budou jíst ze stejného talíře.

Hřibova bilance

Důvod není ideologický, je provozní. Zdeněk Hřib byl sedm let ve vedení Prahy, poslední tři roky jako náměstek pro dopravu, což je resort, který si Piráti při koaličním vyjednávání sami vymínili. Bilance: navazující úsek metra D uvízl ve vleklých právních sporech a smlouva za třicet miliard se podepsala až letos v dubnu. Dvorecký most se otevřel s víc než ročním zpožděním. Libeňský most je po letech debat stále ve fázi rozhodování.

Loňský podzim přinesl souběh uzavírek, který Hřib hájil tím, že dojezdové časy se prodloužily jen o deset procent. Lídr Spolu Tomáš Portlík to shrnul větou, že svěřit Pirátům dopravu byla chyba, a slíbil, že se to nebude opakovat. K tomu 178 tisíc korun odměn z PRE Holdingu, které Hřib jako uvolněný politik neměl pobírat a vrátil je až po několika měsících s vysvětlením, že šlo o chybu účtárny. Přestupkové řízení skončilo bez postihu, politicky to zůstává viset.

Hřib odešel do Sněmovny a na kandidátce se posunul na desáté místo. Do čela Piráti postavili ekonomku Terezu Nislerovou, zastupitelku z Prahy 4, která do kampaně vstoupila jako „primátorka pro bydlení“ se slibem deseti tisíc nových bytů ročně. Pro představu: v roce 2025 se v Praze podle ČSÚ dokončilo 5 303 bytů a zahájilo 7 380. Slib tedy počítá s tím, že město zdvojnásobí výkon celého stavebního trhu, a přichází od strany, která právě předvedla, jak dopadne jeden most a jedna linka metra. 

Scheinherr má vyšší potenciál než Praha sobě

Praha sobě je zrcadlový případ. Adam Scheinherr dělal v letech 2018 až 2023 stejnou práci jako Hřib a lze ho měřit stejným metrem. V dubnu 2022 zahájil stavbu metra D, první nové linky po 44 letech, a o měsíc později rozjel rekonstrukci Barrandovského mostu. Dvě stavby, o kterých se v Praze dvacet let jen mluvilo. Dvorecký most, který Hřib letos slavnostně otevíral, se povoloval a chystal ještě za Scheinherra. Ne že by neměl chyby, Barrandov nebyl pro řidiče zážitek a Libeňský most se zadrhl už za něj.

Rozdíl mezi člověkem, který věci dotahuje, a člověkem, který po třech letech ve funkci navrhuje analýzy, je ale vidět. Praha sobě to ví a celou kampaň staví na jedné větě: primátor má být manažer, který „umí rozhodnout, vysoutěžit a postavit“. Není náhoda, že Scheinherr je v hodnocení kandidátů druhý, přestože jeho kandidátka má z velké pětky nejnižší potenciál. Voliči hodnotí člověka výš než značku. Jan Čižinský uvolnil první místo a jde do Senátu, což je pro hnutí zdravé. Poprvé nestojí na jednom jménu.

Vysoké ambice STAN

STAN je třetí hráč a zároveň ten nejzajímavější. Petr Hlaváček je ve vedení města skoro osm let, šéfoval Institutu plánování a rozvoje, má na kontě Metropolitní plán a proměnu brownfieldů Bubny-Zátory a Nákladového nádraží Žižkov. Je nejlépe hodnoceným kandidátem, byť ho třetina Pražanů nezná. Jeho problém je jiný. STAN získal v roce 2022 v Praze 7,76 procenta a pět mandátů, letos si říká o 15 až 20 procent.

Hlaváček přitom nese spoluodpovědnost za územní rozvoj, s nímž je spokojených 33 procent Pražanů, a do kampaně jde s tématy, na která si liberální politici před volbami obvykle netroufají: dražší parkování, dražší jízdné, mýto v centru. Je to odvaha, nebo sebevražda, podle toho, kolik voličů chce přetáhnout od Spolu. Hlaváček ostatně Spolu označil za ideálního partnera. STAN tedy nechce být alternativou k ODS, chce být její kompetentnější polovinou, bez které nepůjde sestavit většinu.

Pražané jsou podle NMS nejméně spokojení s automobilovou dopravou a parkováním a s dostupností bydlení, shodně 15 procent. To první byla tři roky pirátská gesce. To druhé si Piráti právě zvolili za hlavní téma kampaně.

Souboj na liberální straně tábora má tím pádem jasné zadání: kdo přesvědčí, že umí město řídit, a ne ho jen komentovat. Praha sobě to jednou předvedla, STAN to slibuje s technokratickým klidem, Piráti to mají za sebou a účet visí na Libeňském mostě. Rozdíl mezi 28 a 22 procenty potenciálu se v říjnu může snadno otočit.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů