Spoléhat na státní důchod je naivní: Spoření jako lék proti stagnující ekonomice i chudým vládám
V posledních týdnech se začíná opět vzdouvat vlna politických sporů i odborných diskusí týkající se důchodové reformy v Česku, či spíše snahy o parametrické změny systému, které by – snad – měly zajišťovat dobré penze i do budoucna.
I když se přestřelky a střety nejhlasitěji soustřeďují na otázku důchodového věku, nemělo by se zapomínat na osobní zodpovědnost každého budoucího penzisty, a tedy na záležitost soukromého penzijního spoření, jež za určitých okolností dává naději na solidní benefity. Spoléhat se výhradně na „velkorysost“ politiky řízeného státního průběžného systému má totiž nemalá rizika.
Jak vyplynulo z nedávného průzkumu Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR), na penzi si u nás nespoří čtyři z deseti ekonomicky aktivních obyvatel Česka, přitom nejčastěji jde o ty, jejichž penze bude patřit mezi ty nejnižší.
Navíc do penzijního spoření si ti, kteří jej využívají, uložili pouze 6 procent svých finančních prostředků, zatímco 65 % svých peněz si pro případ nenadálé potřeby drží na běžném či spořicím účtu.
Nahlíženo z mírně pootočeného úhlu, téměř polovina lidí v ekonomicky aktivním věku se o přilepšení ke své penzi nesnaží a spoléhá se zřejmě na to, že vyžije z toho, co jim bude vyplácet stát z průběžného penzijního systému.
Případně jim kvůli nízké životní úrovni na důchodové spoření nezbývají žádné peníze, což je samostatná a značně smutná záležitost, jejíž příčiny by zasluhovaly zvláštní analýzu.
Samozřejmě existuje i skupina lidí natolik bohatých, že by pro ně spoření „tisícovky“ měsíčně nemělo adekvátní ekonomický přínos, ale tato skupina z hlediska budoucích penzí nepředstavuje problém.
Problémem je, že významná část „běžné“ populace ponechává svoji penzijní budoucnost výhradně v rukách osudu a budoucích politických reprezentací, jež – typicky skrze valorizace, ale i různá další přilepšení a jiné změny parametrů – určují, jak vysoký či nízký státní důchod lidé dostanou.
Co je ovšem také důležité: z jiného průzkumu (STEM) vyplynulo, že většina obyvatel se staví proti hlavním principům připravované důchodové reformy – proti dalšímu zvyšování důchodového věku nad 65 let se v různých věkových kategoriích vyslovilo v průměru 60 procent respondentů. Nemluvě o naplánovaném pozvolném snižování penzí, které je také součástí připravované „reformy“.
Je neodvratně logické, že s něčím takovým, jako je pokles důchodu, může (nejen v průzkumu) souhlasit jen sotvakdo. O to více pak vyniká otázka soukromého spoření, respektive spořícího přilepšování na vlastní důchod. Ostatně v uvedeném průzkumu mělo podporu téměř tří čtvrtin respondentů soukromé spoření na důchod, respektive státním příspěvkem motivované spoření na penzi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
