Ministerstvo financí rozeslalo koaličním partnerům největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. A zatím to vypadá na pořádný průšvih, který odnesou hlavně nízkopříjmové domácnosti, ale poškodit může i celou ekonomiku tím, že nepovedená kouzla se sazbami ještě přitopí pod inflačním kotlem.
Z materiálu, který získala Česká televize, vyplývá, že šéf státní kasy Zbyněk Stanjura počítá v rámci škrtnutí nejnižší desetiprocentní sazby DPH s přesunutím vodného, stočného, tepla či ubytovacích služeb rovnou do té nejvyšší 21procentní sazby. Ze zrušené 15procentní sazby by se pak měly přemístit do 21procentní například sběr komunálního odpadu či palivové dřevo, které už za poslední rok podstatně zdražilo.
Přitom podle ministra financí mají ve snížené čtrnáctiprocentní sazbě DPH nově zůstat jen ty „sociálně nejcitlivější položky“. Tím tedy jedním dechem říká, že ceny tepla a vody nejsou v době zastropování účtů za energie nijak zvlášť důležité.
To je ale jen jeden pohled na chaotický postup ministerstva. Druhý pohled je ještě možná nebezpečnější. Taková reforma by nepochybně zvýšila inflaci, a to zrovna v době, kdy se má vláda snažit co nejvíc pomoci centrální bance v boji proti drahotě.
Stanjurův sebevražedný lék na inflaci z velké části nerespektuje doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). V něm se sice píše o revizi snížených pásem DPH, ale hlavně ve vztahu k nelogickému zvýhodnění některých služeb. NERV kritizuje, že se ve snížených sazbách nacházejí i služby, které nelze považovat za „základní životní potřeby nebo za zboží a služby konzumované příjmově slabšími kategoriemi obyvatelstva“ – například nová umělecká díla, řezané květiny, živá zvířata nebo sauny a solária. Ani slovo o vodném, stočném nebo teplu.
Zároveň NERV upozorňuje, že i ta částečná změna, kterou navrhuje, může mít proinflační efekt. Tady to vypadá, že ministerstvo financí četlo v doporučení NERV každou druhou řádku a z toho si ještě vyzoblo jen to, co se mu hodilo. Smysl tohoto doporučení zůstal zcela nepochopen.
Z(a)tracená čísla: Český inflační vabank. Vysokou hru o potenci portmonek země zatím prohrává, zbývá víra
Ale abychom neprobírali jen zvýšení sazeb, v návrhu ministerstva je i snížení z některých položek z patnácti na čtrnáct procent, což se týká hlavně potravin. Jejich nižší zatížení ale reálně nebude mít žádný efekt, jelikož už se v minulosti několikrát ukázalo, že takové změny DPH se rozhodně plně do cen nepropisují a značná část rozdílu se promítne spíš do marže dodavatelského řetězce.
Reformou DPH chce ministerstvo získat do rozpočtu 24 miliard navíc. Je to jen slabá náplast za stomiliardovou sekeru, kterou způsobilo hnutí ANO a ODS zrušením superhrubé mzdy, tedy podstatným snížením daně z příjmů fyzických osob. Přiznat chybu je těžké, ale vysloveně hloupé je dělat kvůli ní další přešlapy. Navíc vůbec není jasné, jakým způsobem ministerstvo k takové chaotické střelbě na terč došlo. Místo neustálého vypouštění jen napůl nafouknutých balonků by to chtělo opravdu promyšlenou reformu založenou na datech, a ne jen na pocitech z vyššího příjmu do eráru.
Ministr financí možná spoléhá na to, že zvýšení cen nebudou voliči připisovat vládě, ale obchodníkům. To by mohla být pravda, pokud by v Česku neexistovala populistická opozice, která přesně takovou reformu využije k ostřelování vlády a postaví se za sociálně slabší, na které změny dopadnou nejsilněji.
V souvislosti s reformou DPH je ještě zajímavé všimnout si navrhovaných změn ve zdanění loterií. Podle ministerstva financí by měla klesnout daň u kamenných poboček z 35 na 25 procent. U internetových loterií pak na třicet procent. Tahle daňová koincidence se bude opravdu špatně vysvětlovat.
Pozn. redakce: Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu sdělí premiér Petr Fiala jménem vlády zhruba za měsíc.
